Blog Butterfly340

Přečteno: /01/-/10/2022/

Hello!

Vítejte u dalšího článku:)

Možná si pamatujete na mé recenze knih, které jsem zde poměrně dlouho vydávala. Přestože se nehodlám vrátit k pravidelnému vydávání, připravila jsem si pro vás takové malé shrnutí knih, které jsem v uplynulém roce přečetla. Bude to trochu jinou formou, než jste zvyklí, ale to podstatné zůstává.

Pokud tedy máte rádi knihy, přemýšlíte o tom, co si přát pod stromeček, nebo naopak hledáte nějakou inspiraci pro dárek pro někoho jiného, tak čtěte dál. Věřím, že nebudete litovat!

Ještě než začneme, opět zmiňuji, že jsem aktivní na Databázi knih, kdo by tedy měl zájem, tak sem dávám link na svůj profil. 

Ale teď už k článku...

Letos jsem zatím stihla přečíst krásných 38 knih, tedy 13 308 stránek, abych byla přesná. Což si myslím, že je velmi dobré vzhledem k maturitě a dalším povinnostem. Ano, byly roky, kdy jsem zvládla přelouskat více knih (přepočítáno na měsíce), ale i tak. Jsem sama se sebou spokojená :D

LEDEN

První knihou, kterou jsem tento rok přečetla, jsou Prázdné sliby od Lexi Ryan. Byla to jedna z knih, kterou jsem dostala na Vánoce. Taková bichlička o vílím světě, vcelku povedená. Podruhé bych knihu asi nečetla, přesto musím říct, že se mi líbila. Autorka dokázala perfektně vykreslit svět, v němž se děj odehrává, postavy byly víceméně sympatické.

Na Prázdné sliby se můžete dočíst hafo kritiky, údajně je to taková méně povedená Maasová, ale já si myslím opak. Rozhodně lepší, než Maasová! Míň erotiky a víc fantasy. A to se vyplatí!

Dále jsem přečetla Zkrocení zlé ženy. Tu knihu už budu mít asi navždy spojenou s očkováním, jelikož jsem ji četla den po třetí dávce, kdy mi nebylo úplně dobře.

Každopádně, knihu jsem přečetla během odpoledne. Párkrát jsem se u čtení i zasmála. Taková šovinistická oddechovka, why not. Nic hlubokomyslného jsem v tom nenašla, ale bavilo mě to.

V lednu jsem přečetla ještě další dvě knihy a to Will Grayson, Will Grayson a Strážce majáku.

První jmenovaná je kniha od Johna Greena, poslední kniha (v českém překladu), kterou jsem od autora nečetla. A musím říct, že nic moc. Ostatní knihy od Greena mě neskutečně bavily a něco ve mně i zanechaly, bohužel Will Grayson ve mně zanechal jen pocit, že jsem tu knihu číst neměla, protože to byl ztracený čas. 

ÚNOR

V únoru jsem pokračovala ve čtení maturitní četby, která mi ještě scházela přečíst. Což znamenalo, že jsem se konečně dokopala k přečtení Zlodějky knih, na kterou jsem se chystala už roky. 

Knihy z období druhé světové války nepatří mezi mé oblíbené. Několik jsem jich totiž už přečetla a to téma mi připadá vyčerpané. Markus Zusak však toto téma pojímá originálně, nezaměřuje se na Židy, místo toho popisuje život obyčejných lidí, jejich vnímání války, atd. Tohle jsem oceňovala. Avšak několik věcí mi na knize vadilo a celkově nechápu, proč je ta kniha tak oceňovaná. Určitě existují lepší kousky k přečtení, Zlodějku knih nevidím jako nějaké "must read".

Kromě Zlodějky jsem se také pustila do Obsluhoval jsem anglického krále od českého autora Bohumila Hrabala. Autor má velmi neortodoxní styl psaní, jedno souvětí může mít i několik stran, což je dáno technikou, která se nazývá proud vědomí. 

Pokud máte rádi takové experimenty, tak vzhůru do toho! 

Poslední mou únorovou knihou je Druhá stříbrná kniha snů od Kerstin Gier. První díl jsem četla v srpnu 2021, a přestože se mi velmi líbil a měla jsem pokračování už koupené, tak mi trvalo, než jsem se do druhého dílu skutečně pustila.

K této sérii stačí říct jen to, že si ji prostě musíte přečíst! Je famózní. Sice je to psané pro menší, ale nadchne to i starší, vždyť mně je devatenáct a Stříbrné knihy se mi líbily.

BŘEZEN

V březnu jsem četla Třetí stříbrnou knihu snů, protože už jsem prostě musela vědět, jak to skončí. Kromě toho jsem ale přečetla další dvě knihy.

Tou první je Mindhunter - Lovci myšlenek. Napsal ji J. E. Douglas, který pracoval v FBI a vytvořil techniku profilování sériových vrahů. Tato kniha pojednává o jeho díle, občas se tam věnuje i svému soukromému životu.

Jak jsem psala i na Databázi, ze stylistického hlediska je kniha peklo. Autor skáče z jednoho na druhé, do toho tisíce jmen, z větší části nepodstatných. Přesto, najdou se tam zajímavé okamžiky.

Také jsem v tomto měsíci přečetla pokračování knihy Jeden z nás lže od Karen McManus, o kterém jsem ani neměla tušení, že existuje. Ta kniha se jmenuje Jeden z nás je na řadě a dle mého je ještě lepší než první díl. Už jen kvůli tomu stojí za přečtení :D

DUBEN

V dubnu jsem pokračovala v dočítání sérií a tak jsem se vrhla na Noční kraj od Melissy Albert. První díl se jmenuje Lískový les a ten s klidným svědomím můžu doporučit, Avšak jeho pokračování v podobě Nočního kraje dopadlo otřesně.

Náladu mi trochu spravila kniha Dva tajemství neudrží, kterou napsala Karen McManus, o které už byla a ještě bude řeč. Nebylo to sice tak úžasné, jako ta předchozí duologie, ale dalo se. Pokud se však rozhodujete, zda autorce dáte šanci, tak začněte knihou Jeden z nás lže.

Dále už jsem četla jen povinnou četbu a to konkrétně O myších a lidech a Evžena Oněgina. Obě knihy jsou takové tenoučké a člověk je má za chvíli přelouskané. Ideální do školy. A ano, Evžena Oněgina jsem četla pouze ve škole a měla jsem ho za jeden pracovní týden přečteného.

Obě knihy mě velmi bavily. Patří sice do klasiky, což některé může odradit, ale nebála bych se toho. I klasika může být zábavná.

KVĚTEN

Na konci května jsem maturovala, ale podle množství knih, které jsem přečetla, se to ani nezdá:D

První přečtenou květnovou knihou byl Sníh od Orhana Pamuka. Autora jsme probírali ve škole a jeho dílo mě zaujalo natolik, že jsem si rozhodla od něj něco přečíst. A rozhodně jsem nelitovala! Nečekejte nic extra čtivého nebo zábavného, to ne. Sníh je kniha k zamyšlení. Autor se věnuje otázce náboženství a politice, zjednodušeně řečeno. Takže pokud máte chuť u čtení přemýšlet, je to kniha přímo pro vás.

Zbývaly mi přečíst ještě dvě knihy k maturitě Bylo nás pět a Máj. Obojí jsem nějak přečetla, ale abych se přiznala, ani jedno mě nebavilo. U Máje člověk většinu času ani neví, o čem autor vlastně píše. Bylo nás pět je v tomhle lepší, ale i tak... Polovinu knihy tvoří halucinace hlavního hrdiny, takže asi tak. Kdyby se tahle část knihy zkrátila, bylo by to mnohem lepší.

Někdy po maturitě jsem četla Rodina především od Karen McManus (jsem vám říkala, že o ní ještě bude řeč) a taky žádná sláva. Rozhodně se jedná o knihu, kterou s klidným svědomím můžete vynechat.

ČERVEN

V červnu jsem se nechala nalákat na knihu Vražda s vůní mandlí od Camilly Lackberg. "Novodobá Agatha Christie", jak se psalo na obálce to však rozhodně nebyla. Od autorky jsem toho četla dost a můžu říct, že tohle je její nejhorší kniha. Sloh alá třetí třída. Vážně.

Ani Diabolik od S. J. Kincaid, který mi už dva roky ležel v knihovně, na mě dojem neudělal. Přes všechnu tu chválu, která se knize dostala... Velké zklamání.

Naopak A hory odpověděly od Khaleda Hosseiniho... Tohle je jedna z těch must read knih. Krásný dojemný příběh dvou sourozenců, které od sebe odtrhli, a oni se opět setkávají až ve stáří. Do toho velké množství vedlejších příběhů, které jsou ale stejně krásné a dojemné jako hlavní linka.

Čtvrtou přečtenou knihou je severská krimi Říše milosti od Jorgena Brekkeho. Brutální vraždy, Edgar Allan Poe, nečekaný pachatel... Nalákala jsem vás? Tak to je dobře. 

Knize se u nás nedostalo moc velké pozornosti, třeba já ji objevila úplně náhodně v knihovně, přestože by si ji zasloužila. 

Poslední červnovou knihou je Čarodějnice od Finbara Hawkinse. 

Na začátku knihy si říkáte, že to třeba bude lepší, a tak čtete dál... Spoiler: lepší to nebude. Čarodějnice je jedna z nejhorších knih, které jsem kdy četla. Přesto ji můžu doporučit. Pakliže píšete, určitě si knihu půjčte, ať názorně vidíte, jak se psát rozhodně nemá. 

ČERVENEC

V červenci jsem přečetla tři velmi dobré knihy, které vám můžu doporučit. Jedná se o Čtyři mrtvé královny od Astrid Scholte, Velké příběhy starého Orientu od českého autora Jiřího Tomka a do třetice o krimi Muži, kteří nenávidí ženy od legendárního severského autora Stiega Larssona.

Ke všem třem knihám se pokusím něco v krátkosti sdělit...

Čtyři mrtvé královny je fantasy příběh z velmi originálního světa. Děj se točí kolem vražd královen. Hlavní hrdinka se snaží dopadnout pachatele a u toho řeší i své další starosti.

Velké příběhy starého Orientu je vlastně soubor příběhů ze starého Egypta, Mezopotámie, Persie, Izraele a Indie. Příběhy jsou dobře napsané a doplněné o skvostné ilustrace.

A nakonec Muži, kteří nenávidí ženy, to je taková kultovní klasika, ke které jsem se dlouho nemohla odhodlat. A co v knize najdete? Hromadu špinavých rodinných tajemství a jednoho zdiskreditovaného novináře, který se je snaží odhalit. A také mladou hackerku, která má svůj vlastní pohled na život a odmítá se řídit pravidly.

V červenci jsem však četla ještě jednu knihu a to P.S. Líbíš se mi od Kasie West. Autorka je velmi chválená především z řad Humbook blogerů a tady si můžeme ukázat, že dosti neoprávněně. P.S. Líbíš se mi je romanťárna v čele s velmi nesympatickou hlavní hrdinkou, je to kniha, kterou sice přečtete, ale u toho se budete celou dobu tvařit "wtf proč?" a litovat sami sebe, že ten brak čtete. 

SRPEN

Polovinu srpna mi zabralo prokousat se knihou To od Stephena Kinga, čehož teda nelituju. Místy je sice kniha fakt hodně ujetá, jindy ale pobaví. A pokud vám není třináct, bát se u ní vážně nebudete. 

Následně jsem pár dnů strávila nad Všemi stránkami Amélie od Ashley Schumacher. Další ukázka toho, proč se neřídit doporučeními Humbooku. 

Jediné, co se mi líbilo, bylo knihkupectví, v němž se odehrávalo část děje. Jinak je to ale tragédie. Amélie by zasloužila pár facek a celkově, nepůsobí to úplně reálně. Připomíná mi to příběhy na Wattpadu, kde si autorka představuje, že je hlavní hrdinka, a tak si vysní život, který by chtěla vést.

Kletba vítězů od Marie Rutkoski nám ukazuje, že young adult ve spojení s fantasy, může dopadnout přímo výborně. Zase kniha, která mě zaujala opravdu hodně a kterou si opět troufám doporučit. 

Poslední srpnovou knihou se stali Lovci hlav od Jo Nesba, od něhož jsem už pár knih přečetla. Tentokrát však nejde o sérii s Harrym Holem. Je to samostatná kniha.

První půlka je takový popis práce personalisty, velmi nudné, člověk u toho až fyzicky trpí, avšak pak se to rozjede do takové vtipné série absurdit. Ani to však celkový dojem z knihy nenapraví.

ZÁŘÍ

Září se neslo v duchu série od Jenny Han. První díl se jmenuje Oko za oko, druhý díl je Oheň a plamen. Třetí díl jsem ten měsíc už nepřečetla.

Nicméně, obě knihy můžu doporučit. Vážně se mi líbily. Jen bych chtěla upozornit na takovou drobnost. Ta série se tváří jako knihy pro menší, ale ve skutečnosti je to spíše tak 15+. Ne že by tam bylo nějaké násilí a tak, to ani ne, ale jde spíše o to, že se domnívám, že mladší čtenář knihy tolik neocení.

Dále jsem se v září pustila do severské krimi Sen noci svatojánské od A. Dahla. Přečetla jsem prvních padesát stran a pak knihu odložila. Vůbec jsem nechápala, co se v knize odehrává, je to velmi zmatečné, takže tak...

Poslední knihou se stal Deník Bridget Jonesové od Helen Fielding. Taky taková kultovní kniha, jejíž filmové zpracování viděl snad každý.

Kniha není špatná, osobně mě dost bavila, proto jsem se rozhodla si přečíst i pokračování.

ŘÍJEN

Pokračování se jmenuje Bridget Jonesová - S rozumem v koncích. Na rovinu se přiznávám, že druhý díl už mě tolik nebavil. Postavy se stávají dosti otravné a pořád se to točí dokolečka. Teprve poslední část knihy už je o něčem trochu jiném. 

Jak se tak dívám, tak v říjnu jsem moc nečetla. Celkem tři knihy. To je slabý.

Tou druhou byl Hedvábník od R. Galbraitha tedy od J.K. Rowling. 

Sérii s Cormoranem Strikem čtu napřeskáčku a druhý díl byl poslední, který mi scházel. 

Za mě jde o nejslabší díl celé série. Většina knihy super, ale ten konec to prostě vše pohřbí, change my mind. 

No a poslední knihou článku se stává Cvičení důvěry od Susan Choi. Zaujala mě anotace, která vážně navnadí. Bohužel příběh jí moc neodpovídá. Ve zkratce, je to blbost, které se obloukem vyhněte.

Říká se, že vše, co vydá nakladatelství Host, je úžasný, ale tady to teda vážně neplatí. Holt výjimka potvrzuje pravidlo.

Pokud máte zájem o detaily, tak si najděte odkaz na můj profil. Tam všechny uvedené knihy najdete, plus tam mám snad ke všem knihám i nějaký ten komentář.

Teď je však řada na vás. Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, kolik knih jste letos přečetli vy. Klidně nějaké vypíchněte. Nebojte se rozepsat :D

+4

Knížky

Autor: Butterfly340   |   Publikováno: 05.11.2022   |   Zobrazeno: 278x