Astřin blog aneb Ať žije Hinny

Zverimex u Pegase -1.epizoda

Když jsem se ráno probudila,bolela mě celá záda. Asi jsem si neměla stlát na zemi. Ale koneckonců mi je 12 let, tak bych měla něco vydržet, ne? Dneska je vysvědčení a mamka mi slíbila,že když budu mít na vysvědčení samé jedničky,vezme mě do toho nového zverimexu u Pegase a já si tam budu moc vybrat nějaké zvířátko. Jupíííííííí!! Tak jsem se rychle oblékla sešla dolů na snídani.Tam na mě už čekal chleba se sádlem. A další, tentokrát nemilé překvapení. Seděla tu otravná sestřenice Mája.,,Co tu dělá?",zeptala jsem se.,,Mája přijela včera večer,Katko",řekl táta. Ty bys jí klidně na rukou nosil,pomyslela jsem si,sedla si ke stolu,vzala si chleba se sádlem a prohlížela si Máju.

Máje je už 19 let a furt se vychloubá tím,že už vystudovala školu. Má krátké rovné černé vlasy a nenechá si ujít příležitost,kdy by neřekla,že bych měla něco udělat se svými po pas dlouhými vlnitými rudými vlasy. To mě vždy velmi vytočí.Dále má na sobě prsteny,řetízky,náramky a prostě vše,co má na sobě nafoukaná ,,primadona''.

Z přemýšlení mě vytrhla mamka:,,Jak se těšíš do školy?".,, Výborně," odpověděla jsem ,,hlavně do zverimexu u Pegase".,,A zasloužíš si vůbec to zvíře?"rýpla si Mája. ,,Jo, zasloužím abys věděla ty rozmazlená primadono.",rozčílila jsem se, ale mamka se zastala Máji. ,,Jen když budeš mít samé jedničky, tak zněla dohoda!" Od té doby bylo u snídaně ticho. Byla jsem na mamku naštvaná. To, že ona v životě neměla domácího mazlíčka ještě neznamená, že ho nemůžu mít já! Pak mě mamka odvezla do školy.U vchodu do školy mi řekla:,, Měla by ses k Máje chovat přívětivěji, koneckonců je to náš host. Budu na tebe čekat na chodbě." Tu poznámku jsem ignorovala, ale ve mně to vřelo. Jakoby byla ta ,,Máří Magdalena" to nejdůležitější na světě. Ihned jsem na to ale zapomněla v okamžiku, kdy jsem v šatně zahlédla svou nejlepší kamarádku Aničku. ,,Ahooj,Káťo'',pozdravila.,,Čau Áňo",odpověděla jsem. Šly jsme spolu ke třídě a povídali si. Na věc ohledně Máji jsem zapomněla.

Čekala jsem,kdy učitelka řekne moje jméno. ,,Kateřina Figarová," řekla konečně. Vzala jsem si vysvědčení a srdce mi poskočilo radostí. Samé jedničky.

Když zazvonilo,vyběhla jsem za maminkou.Ta se na moje vysvědčení koukala a prohlásila:,,Tak se jde do zverimexu?" Anooo!!!"skoro jsem vykřikla.A šlo se.Za chvilku jsme tam byly. ,,Tak vybírej," vyzvala mě maminka. Chvíli jsem se rozhlížela a pak mi padlo do oka nádherné,černobílé morče.,,Tohle se mi líbí mami, je tak nádherné," řekla jsem.,,Dobrá volba" pochválila mě maminka. ,,Tak mi si vezmeme toto morče". ,,Tak tady jí máte"podala nám po chvíli prodavačka morče i s přenoskou.,,Je to samice." Před obchodem se mě mamka zeptala, jak se bude jmenovat. já řekla jen: ,,Vicky."

+1

Zvířátka

Autor: Astra123   |   Publikováno: 18.03.2018   |   Zobrazeno: 444x