Povídka: Seznam přání

Sára úplně přesně věděla, co chce k Vánocům. Nové lyže, ty její byly už dva roky staré a přeci jen z módy. Navíc jí neladily k růžové zimní bundě. Pak notebook. Sice měla mobil a tablet, ale notebook, to je ještě něco jiného. A když už byla u toho, její mobil stál za houby. Před měsícem jí upadl na zem a displej byl popraskaný.

Naprosto nutně potřebovala také závěsy, současné byly až moc průhledné. K závěsům se bude hodit křeslo, velké a měkké, v bordové barvě. Už od narozenin má doma nádherné fialkové šaty, jenže k nim nemá žádné vhodné šperky. Určitě si musí přát sadu, která se bude k šatům hodit. Ideálně něco drahého a třpytivého, aby na školním plese nevypadala chudě.

A až bude mít tohle všechno, bude potřebovat i jiné věci. Chce být nejlepší ve třídě, ale zase se nemuset moc učit. Prostě aby to šlo samo. Taky aby ji měla učitelka nejradši, ale to snad půjde, když bude nejlepší. Zároveň ji musí všichni spolužáci zbožňovat. Jasně, už teď ji mají všichni rádi, ale Sára by chtěla být spíš jako bohyně. A když už přemýšlí nad těmi bohyněmi... Ten kluk z vedlejší třídy je tak úžasný! Hned věděla, že jeho lásku si k Vánocům přeje taky.

K zahození nebude samozřejmě ani trochu lepší pleť, aby nemusela pořád používat nějaké krémy. A když už je u toho, i její postava by si zasloužila nějaká vylepšení. O trochu menší bříško, a trochu větší prsa... A ty vlasy! Přeci po ní nikdo nemůže chtít, aby žila s takovými vlasy! Takže změnit barvu, asi na blond, na blondýny přeci kluci letí, to se bude líbit i jejímu idolovi. Určitě taky prodloužit, vyhladit. A abych jich bylo víc.

Sára okusovala tužku a přemýšlela, co všechno ještě do dopisu Ježíškovi napíše. Nakonec tam přidala ještě hodně věcí, některé drobnosti, jiné o něco větší. Chtěla by totiž štěňátko, koťátko a taky koně. A možná i papouška, mluvícího. Dlouhý seznam nakonec zabral několik A4, i s vysvětleními k jednotlivým přáním, aby Ježíšek něco nepopletl.

Na závěr už jen Sára dopsala poděkování, svůj podpis a připojila srdíčko. Byla sama se sebou spokojená a myslela si, že už opravdu na nic nezapomněla. Všechno to byly věci, které opravdu chtěla, takže proč to nenapsat. Dopis vzala a dala ho za okno, tam si ho Ježíšek odnese. Teď jen doufala, že všechno pod stromečkem na Štědrý den objeví.

Bylo ještě asi dva týdny před Štědrým dnem, když šla Sára večer z kroužku. Procházela zrovna kolem malé zapadlé uličky, když v tom na ni někdo sykl.

"Psst, dítě, pojď za mnou," ozvala se postava z uličky. Sára se vyděsila. Velmi dobře věděla, že neznámé lidi by takhle opravdu poslouchat neměla. Jenže jí něco našeptávalo, že všechno je bezpečné.

"Potřebuju s tebou probrat ten tvůj seznam přání, kapišto? Co jsi adresovala šéfovi." Hlas zněl mladě, ale hlavně velmi mile. Sára se rozhodla, ostatně pro všechny případy měla v kabelce schovaný pepřový sprej.

"Vy jste od Ježíška? To jako vážně? Vždyť to berou rodiče, a shánějí taky, to je úplně jasný," prohlásila Sára nedůvěřivě, ale zvědavá byla velmi. Co to bylo za neznámého člověka?

"Hele, já jsem anděl," řekl, jako by jí četl myšlenky. "A ono jo, dopisy berou a dárky shánějí rodiče, většinou. Jenže tys tam těch věcí napsala... Moc, a tvářila ses, že bys je opravdu chtěla. To je nebezpečný, tohlecto, víš o tom?" Sáry výraz začal vypadat pobaveně. Takže anděl, haha, spíš neškodný blázen. Chvilku si s ním popovídá a půjde domů. Místo odpovědi tázavě nakrčila obočí.

"Zkusím ti to vysvětlit tak nějak polopatě. Rozmysli si ještě jednou, jestli si fakt všechny ty věci přeješ. Ono to totiž nefunguje tak úplně zadarmo, a znáš to, na pozdější reklamace nebude brán zřetel. Takže když si budeš přát třeba to, aby tě miloval tvůj idol, tak jako cena bude, že tě začne nesnášet nejlepší kamarádka. My totiž musíme zasahovat do Osudu a on pak chce něco zpátky. I když kdybys fakt chtěla, nemusíš přijít o kamarádku a může ti třeba onemocnět maminka. Záleží, jak moc velkou lásku chceš, když bys chtěla třeba nějakou střední, mohla by stačit cukrovka. Tak jak chceš."

Sára na chvíli oněměla, rozhodně nechtěla přijít o kamarádku ani ublížit mamince. "Mě... Nenapadlo mě, že to takhle funguje. Takže on mě nikdy milovat nebude? A nebudu nejlepší ve třídě?"

Anděl si povzdechl a Sára si všimla, jak se mu pod rozepnutou bundou nadzvedla křídla. Na chviličku měla dojem, že zahlédla kousek bílého peří. "Víš, děvče, můžeš něco dostat zadarmo. Ale pak si Osud vezme něco jiného. Nebo se můžeš hodně snažit - zajít za tím klukem a zeptat se ho, jak se má a jestli by s tebou někam nezašel. Nebo se začít trochu víc učit a třeba budeš časem i nejlepší ve třídě. Chápeš? Seznamy opravdových přání ale fungují jinak..."

Sáře hned došlo, co udělá, až přijde domů. Vezme dopis, roztrhá ho a napíše jiný. Trochu jinak. Otočila se směrem z uličky, ale pak ji napadlo, že by se anděla ještě na něco mohla zeptat, jak to vlastně funguje s těmi hmotnými dárky a tak, jenže v uličce už nikdo nestál. Prohledala ji všude, každé malé zákoutí, ale anděl nikde.

Ke svému zděšení Sára přišla domů a zjistila, že za oknem dopis už není, i když tam ještě ráno byl. Doufala, že si ho anděl nevyloží špatně a ona nebude muset platit ošklivé ceny, ale nechtěla to ponechat náhodě. Vzala si nový papír, propisku a psala.

Milý Ježíšku,

asi jsme se špatně pochopili. Já bych chtěla všechno to, co jsem napsala, to ano... Ale musím se snažit sama. Nedostanu to zadarmo, vím. Takže z toho předchozího seznamu od vás nechci nic. Jen možná to štěňátko? Abych s ním chodila často na procházky a třeba zase jednou potkala anděla.

Děkuju, tvá Sára

zpět na seznam článků

Autor: Redakce   |   Publikováno: 24. 12. 2014   |   Zobrazeno: 8512x

Témata článku:Příběhy,Vánoce

Komentáře

rezekVIP(Milujeme zvířata)

Já si jednu věc strašně přeju, víc než snad cokoli a doufám že se splní, ale nic pro to nemůžu udělat...

Zatím mi připadá že všechno funguje tak, že se mi splní něco co trochu chci a nesplní se něco, na čem mi záleží fakt hodně... Doufám, že s tím co si přeju teď to bude už konečně jinak...
Můžu pro to dělat akorát to, co už dělám.... si řeknu: Když udělám to tak se to splní, a už jsem jen proto že jsem si to řekla udělala hodně věcí, do kterých by se mi jinak nechtělo... Ale víc dělat nemůžu, škoda... Už si můžu jen přát, ať to dobře dopadne...

rezekTo se mi líbí +1 To se mi nelíbí

lucy39(KOČKOMILCI)

DomcaM: to tak funguje že když máš tmavý chceš mít světlý a když máš rovný chceš mít vlnitý.......

Edit 20:26: gita 5.b: mě se líbila a nevim co na ní bylo hnusný ale každý máme jiný názorsmajlsmajlsmajl

lucy39To se mi líbí 0 To se mi nelíbí

oskarek1211

...teda podle mě je to asi nejlepší povídka vůbec... Člověk se musí nad sebou zamyslet... Jestli jste to nepochopily, nebo jestli vám to přijde divné, asi patříte k těm Sárám, co si píšou ten dlouhý seznam a nehnusí se jim to... Mě osobně se chtělo blejt, jak ta holka chtěla všechno...

oskarek1211To se mi líbí +5 To se mi nelíbí
zobrazit starší komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.