Plemena koní – teplokrevníci (2. díl)

Teplokrevníci jsou další skupinou plemen koní, které jsou, na rozdíl od předchozích archaických plemen, člověku daleko bližší. A to hlavně z toho důvodu, že jsou využíváni pro sport, parkur a samozřejmě drezuru.

Předchozí díl byl věnován archaickým plemenům koní. Nezapomeň si všechna nejzajímavější plemena zopakovat v Plemena koní - 1. díl!

Plnokrevníci nemají pochopitelně nic společného s teplotou krve, ale název je odvozován od toho, v jakých podmínkách byli koně vyšlechtěni a které podmínky jsou tak pro ně nejpříznivější. Teplokrevníci jsou poměrně rozsáhlou skupinou plemen koní, ve které je těžké se vyznat a ještě náročnější je, jednotlivá plemena od sebe rozpoznat. Někteří koně mají mohutnou stavbu těla, silné nohy, ale jsou menší. Na druhé straně jsou tu hubení koně s dlouhými končetinami, ale malou hlavou. Tato rozmanitá skupina plemen koní však patří bezpochyby mezi nejoblíbenější a zahrnuje také největší počet různých plemen. 

Andaluský kůň 

Název plemene toho hodně napovídá o původu koně. Andalusie, oblast v jižním Španělsku, byla původním domovem tohoto evropského plemene. Už na první pohled ti je určitě kůň povědomí, objevoval se mnohých pohádkách nebo filmech z 16. století. V té době byl totiž nadmíru oblíbeným plemenem a to zejména u panovníků, kteří se snažili co možná nejvíc zachovat tu pravou linii chovu, takže doposud patří andalusan mezi jedno z nejkvalitnějších plemen koní na světě.

  • Povaha – povaha tohoto plemene je velmi zajímavá. Na jednu stranu jsou to koně velmi temperamentní, místy dokonce tvrdohlaví, ale na stranu druhou jsou odvážní, velmi přátelští, klidní a k lidem, například ke svému pánovi nebo ošetřovali, si vytváří velmi silný vztah na celý život
  • Využití – vzhledem ke své stavbě těla a celkovým proporcím jde o koně vhodného hlavně pro vysokou drezuru a to i přes to, že nejde o nijak rychlého koně – pro závody vhodný není. Vyniká však vytrvalostí a precizností
  • Stavba těla – andaluský kůň se může pochlubit velmi krásnou a propracovanou stavbou těla. Krásná hlava, jemně klenutý krk, který navazuje na precizně zaoblené a krásně tvarované tělo. Nohy jsou štíhlé, ale velmi silné a perfektně vypracované
  • Zbarvení – mezi obvyklá zbavení patří bělouši a hnědáci nebo jejich kombinace a výjimkou rozhodně není ani kombinace hnědé srsti a čistě bílé hřívy – kvalita hřívy je u tohoto plemene naprosto jedinečná 

Český teplokrevník 

Český teplokrevník je bezpochyby nejrozšířenějším koňským plemenem v České republice, kde také nachází svůj původ, ačkoli se v něm střetává směs několika různých plemen koní. Jízda na něm probíhá většinou anglickým stylem a jejich využití je velmi všestranné.

  • Povaha – povaha je velmi klidná, přátelská, jde o plemeno s nesmírným charakterem a má přiměřený temperament. Český teplokrevník je velmi učenlivý, hodný a vzhledem k jeho tělesným funkcím se dožívá dlouhého věku bez větších onemocnění
  • Využití – v minulých letech byl využíván primárně pro práci v zemědělství a tah, což ostatně platí i dodnes, ale stále častěji se začíná využívat i pro jezdectví a sport, protože vyniká skvěle v různých, i těch nejnáročnějších, disciplínách
  • Stavba těla – má velmi dobře vyvinuté svaly, jednotlivé partie těla jsou nádherně vyrýsované a současně jde o poměrně velkého a vysokého koně. Český teplokrevník má dostatečně dlouhý krk, výrazné nozdry v oblasti hlavy a silné, velmi svalnaté končetiny
  • Zbarvení – nejčastěji se objevuje hnědé zbarvení srsti, výjimkou však není ani ryzí barva, bílá nebo plavá a černá – ty jsou však naprostou raritou 

Mustang 

Mustangové jsou poměrně výjimečnou skupinou koní, protože jsou pouhými potomky zdivočelých koní kolonistů ze Španělska a přitom se vyskytují ve volné přírodě Severní Ameriky – několik kusů žije i v přírodních rezervacích. V minulosti byl Mustang velmi oblíbeným koněm hlavně u indiánů, dnes je tomu trošku jinak a to hlavně z toho důvodu, že se v Americe toto plemeno přemnožuje – v minulosti byli chováni pro maso a to dnes už neplatí. Některé koně si berou přírodní rezervace, kterým ale docházejí peníze a tak se snaží přesvědčit veřejnost, aby si koně adoptovali. To je ale náročné, kůň je vskutku drahý koníček.

  • Povaha – mustang je rozvážný kůň, který je na chov poměrně nenáročný. Pořád je ale nutné myslet na to, že jde o divokého koně, který umí být i nezkrotný, velmi živý a nevyrovnaný – je jich pomálu
  • Využití – toto plemeno se prakticky nevyužívá, pouze pro chov a jinak žije ve volné přírodě Severní Ameriky. Pokud jde o některé nezkrotné a velmi živé jedince, což bývají hlavně hřebci, využívají se pro oblíbené americké rodeo, protože jsou velmi silní a nebojácní
  • Stavba těla – mustang má velmi svalnatou, statnou a mohutnou stavbu těla, která navazuje na štíhlé, ale velmi silné končetiny, ve kterých čpí obrovská síla
  • Zbarvení – i v tomto případě je plemeno velmi zajímavé, lze totiž mustanga spatřit v různých barvách a zbarveních. Nejčastěji se vyskytuje v různých odstínech šedých, béžových a hnědých barev. Místy se lze setkat dokonce i se znaky, jako například se skvrnami, vlnitou hřívou nebo pruhy v různých částech těla 

Starokladrubský kůň 

Starokladrubský kůň nachází svůj původ v České republice, jeho historie sahá až do doby Rudolfa II., tedy do doby alchymistů, kteří byli na královském dvoře velmi vítáni. Starokladrubský kůň je opravdu velmi výjimečným plemenem a hlavně uznávaným, protože je velmi majestátný, honosný a vznešený a to nejen díky svému původu, ale i povaze. Velmi žádoucí jsou „kladrubáci“ zejména v bílé nebo černé barvě, jejichž hodnota je opravdu velmi vysoká.

  • Povaha – povaha je klidná, nijak svérázná a jde o snadno vycvičitelného koně, který se stal oblíbeným hlavně jako rodinný kůň pro děti. Díky své klidné povaze se využívá velmi při hippoterapiích
  • Využití – stejně jako v minulých letech, tak i dnes je toto plemeno využíváno hlavně na výstavách, slouží zejména jako kočárový kůň nebo kůň vhodný k rekreačnímu ježdění
  • Stavba těla – starokladrubský kůň je velmi elegantní, disponuje majestátným držením těla a skvělým fyziologickými vlastnostmi. Celková tělesná konstrukce je velmi pevná, svalnatá, ale nikoli příliš mohutná
  • Zbarvení – v minulosti bylo toto plemeno odchováváno v různých odstínech, ale jak čas plynul, chov se ustálil na dvě základní barvy, ve kterých lze dnes koně spatřit – bělouš a vraník 

Quarter Horse 

Quarter Horse je jedno z nejstarších amerických plemen, které vyniká nejen svým vzhledem, ale i mírumilovnou povahou, pro kterou je zejména oblíbené. Nejčastěji je označován jako americký kovbojský kůň, který vznikl z dovezených arabských, španělských, tureckých a berberských koní. Quarter Horse je jedno z nejpopulárnějších plemen na světě a není se tak čemu divit, že jej vlastní chovatelé prakticky z celého světa, výjimkou pochopitelně není ani Česká republika.

  • Povaha – právě pro povahové vlastnosti je plemeno tak oblíbené. Quarter Horse je nejen velmi inteligentní, ale hlavně laskavý a ke svému pánovi nebo ošetřovateli si dokáže v poměrně krátkém čase vytvořit trvalý vztah
  • Využití - quarter Horse je už řadu let hlavně pracovním koněm, takže své využití najde hlavně na farmách, kde se pracuje s těžkými břemeny. Díky tomu, že jde o velmi silného koně, větší zátěž mu ani zdaleka nečiní problémy. Quarter Horse se stal velmi populárním i pokud jde o závody na kratší vzdálenosti – 400 metrů, protože při své dokonalé stavbě těla dokáže vyvinout obrovskou rychlost
  • Stavba těla – už na první pohled je patrné, že jde o silného koně, kterému na povrch vyniká dokonalé osvalení. Quarter Horse disponuje menší hlavou, ale mohutným krkem a kratším hřbetem, avšak nohy jsou poměrně silné, pevné a mají nadmíru kvalitní kopyta
  • Zbarvení – pokud jde o zbarvení, toto plemeno lze spatřit a dochovat hned v několika různých barvách. Převažují samozřejmě ryzáci, velmi populární jsou ale i hnědáci, vraníci, bělouši, žluťáci nebo plaváci 


Zajímavosti o koních

  • Věděla jsi, že klusácké dostihy měly svou premiéru v roce 1829?
  • Věděla jsi, že dřív nebyly podkovy pro koně a tak se místo nich používalo lýko a sandály?
  • Věděla jsi, že na olympiádách a koňských dostizích se mohly ženy účastnit soutěží až od roku 1956?
  • Věděla jsi, že původní parkurové skákání obsahovalo jen dva základní skoky – jeden dlouhý a druhý vysoký? 


zpět na seznam článků

Autor: HPD.cz   |   Publikováno: 20. 03. 2016   |   Zobrazeno: 2916x

Témata článku:Zvířátka

Komentáře

julie kirová(milujeme koně a vždycky b...)

hmm... jak to tak čtu tak jsem všechno věděla... my máme 3 koně: fríského koně Týnuse, Arabskou kobylu Máju a koně z Polska Dilena(v rodných listech nemá napsané plemeno) ale jedna holka(24 let) má u nás teplokrevníka Lancelota (Lance) který skáče parkur a dělá trochu i drezuru jinak našim koním je už přes 20 a kromě Máji jsou všichni valachové.smajl

jo já vím praštěný komentář s ne moc silným pravopisemsmajl

julie kirováTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí
zobrazit starší komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.

Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)