Větviččin zelený blog

@Čtenářský deník - Staré řecké báje a pověsti

HI PEOPLE!!!

Škola už v plném proudu, tak jak to jdeee?? Já už stačila chytit jednu čtyřku z matiky :D 

Ve článku @Back to school jsem se ptala, jestli chcete, abych přidávala čtenářské deníky... a vy jste psaly že ano. Mělo by to být tak 5, 6 třída. JSOU TO 100% MOJE PRÁCE, MNOU PŘEČTENÉ KNÍŽKY!! Nebylo by tedy od věci si tam případně něco upravit a ne jenom Ctrl+C a Ctrl+V. Svoje aktuální deníky sem zatím asi dávat nebudu, protože pochybuju že máte číst např. Máj :D Začnu takovou klasikou, Staré řecké báje a pověsti... Dyštak si nebojte napsat, jestli chcete nějakou knížku specielně pro vás :D Já totiž ledacos přečetla... 3:-)

1. Prométheus
Vody byly plné ryb, v povětří byla hejna ptáků a na lukách se pásla stáda. Však na zemi chyběl člověk. Smutně bloudil zde Prométheus a hledal živou bytost, která by se mu podobala. Viděl ale jen hlínu a vodu, a když poznal sílu země a vody, smísil je a vytvaroval sochu člověka. Pallas Athéna vdechla soše život a tak poslal Prométheus na svět první lidi. Dlouho lidé nevěděli jak používat ducha. Viděli, ale nepoznávali, slyšeli, ale nerozuměli. Tak se vydal Prométheus mezi lidi a začal je učit všechno možné. Jak se stavějí lodě a domy, vedl je za skrytým podzemním bohatstvím. Ale to se nelíbilo vládci bohů Diovi, který si ho povolal, ať lidi ještě naučí jak se modlit a obětovat bohům. Prométheus jej tedy vyzval, ať si přijde vybrat, co mu lidé mají obětovat. Nato zabil býka, maso ukryl do kůže a navrch položil žaludek, na druhou hromadu dal kosti obalené tukem. Zeus jej prohlédl, a naschvál vyvolil hromadu kostí. Od těch dob lidé obětovali kosti a tuk a maso si nechávali. Zeus však vzal lidem oheň – připadla jim lepší část, ať si je tedy jedí syrové. Prométheus však opět držel s lidmi, ukradl jej z paláce vládce bohů a přinesl lidem. Když to Zeus zjistil, velice se rozhněval. Bohu Héfaistovi poručil, aby zhotovil sochu krásné dívky. Té potom vdechl život, Athéna skvostný šat, Afrodita nadpozemský půvab a Hermes živou řeč. Nazvali jí Pandorou, vším obdařenou. Do rukou jí dali schránku a poslali k bratru Prométhea Epimétheovi. Ten ji vlídně přijal do domu. Byl zvědav, co se ukrývá ve schránce a proto požádal Pandoru, aby víko odklopila. Tak se stalo a vylétly nemoci, bolesti, bída a strasti. Ale naděje téměř žádná. Nemoci a strasti zakroužily nad domem a rozlétly se do světa. A Prométheus? Toho dál Zeus Héfaistem a jeho pomocníky přikovat na Kavkaz. Vysoko nad propastí, mezi nebem a zemí. Ten se ale nepokořil a hrdě nesl svůj osud. Tak vyslal Zeus na Kavkaz obrovského orla. Ten přilétal každý den a živil se Prométheovými játry, které mu každou noc znovu narůstaly, aby měl orel novou potravu. Pomohl mu po staletích Hérakles, který orla zabil a osvobodil Prométhea. Ten však musil nosit železný prsten s kouskem kavkazské skály, aby byl navždy připoután, jak Zeus určil.  

Kdybych tam psala všechny, tak by to bylo moc dlouhý :D Pište co chcete dalšího, nebo jinou pověst z téhle knížky :D 

BYE!!!