HryProDivky.cz
Povídka - Vánoční hrdinové
Procházela jsem se městem a sledovala tu krásnou vánoční atmosféru. Všude byli svíčky, světýlka a stromečky. Taky sněžilo, ne moc, ale přece jen. Miluji vánoce. Lidi jsou tehdy takový ... hodnější. Možná je to strachem z toho, že jim Ježíšek nedonese dárky. A nebo se jen na chvilku uvědomí.
Hele, tam je nějaký chlápek. Je to hrdina. Proč? Zachránil život. Vidím to. Právě se vrací z útulku. Vede si odtamtud roztomilý malinký kotě. Je opravdu hezký, má veliký zelený očka a sivou srst. Té ale nemá tak moc a mrzne. Muž si ho strčí do kapsy a dává pozor na to, aby se neudusilo. To kotě si moc oblíbil a ono si oblíbilo jeho taky. Kotě leze z kapsy a muž se směje. Přijede k autu a kotě do něj vloží dřív než stihne skočit pod auto.
Dále je tady ženská, která pomáhá dědečkovi přejít skrz cestu. Pán jí poděkuje a políbí jí ruku. Slečna se usměje a jde s dědečkem ještě kousek. Povídají si a když se loučí, popřejí si veselé svátky.
Zahnu za roh. Zrak mi padne na bezdomovce, sedícího na zemi. Přicupitá k němu malá holčička a podává mu rohlík. Bezdomovec ho přijme a dokola holčičce děkuje. Holčička se chichotá, zeptá se ho, proč nemá domov. Bezdomovec jí všechno poví. Holčičce je to líto, ale musí odejít. Když přechází kolem mě, slyším jí říkat něco v smyslu , že mu zítra donese cukroví.
O něco dál se to trochu semele a holka upadne na ledu. Prostě ji sklouzne noha a ona dopadne na hřbet. Vyrazí jí dech a ona se neumí nadechnout. Její kamarádka a mnoho jiných lidí se rozběhnout jí pomáhat. Taky chci být hrdina, tak jdu taky. Posbírám holce věci ze země, protože nemám ani páru, co bych měla dělat. Pohledný kluk to naštěstí ví a pomůže jí. Když se probere podám jí věci a usměji se na ni. Všichni si oddechneme a dav se rozpustí. Holka svého spasitele políbí na tvář.
Vejdu do domu a začnu balit dárky. pak si sednu do okna a koukám ještě na jiný hrdiny.
