Something interesting

Orientace v nákupních centrech

Ahoj :D,

    je tu další článek, tentokrát na téma nakupování. Nebudou to rady, co si koupit, nebo jak si vybrat oblečení, ale obecné rady, jak se vyznat ve velkých obchodních centrech.


    Zrovna včera jsem v jednom byla a tak nějak jsem tam chodila, občas jsem se podívala do nějakého obchodu, ale nic moc jsem si nekoupila. Nějak jsem nebyla schopná něco si vybrat.


    Proto píšu tento článek. Budou tu rady, jak se orientovat v obchodních centrech, abyste rychle našli, co potřebujete. Jdeme na to:







1. Co chci


    Když jedete nakupovat, musíte si uvědomit, pro co vlastně jdete. Co chcete koupit. Co je vaše priorita. Jasně, potom si koupíte ještě další věci, které vůbec nepotřebujete. Třeba já jsem jela pro softčelku a koupila jsem si jinou bundu, šátek, trička... věci, pro které jsem vůbec nejela.


    Potřebujete oblečení? Které?



Zimní bunda – vybírejte si sportovní obchody (Hervis, Sportisimo, Intersport, Decathlon, Alpine Pro, A3 Sport, Hannah, Nord Blanc...), protože v nich budou mít určitě kvalitní nepromokavé bundy.



Džíny, tričko, svetr – obchody s oblečením. Jelikož je jich mnoho, choďte do vašich oblíbených obchodů. Také si vybírejte podle ceny, u vietnamců bude mikina sice méně kvalitní, ale o několik tisíc levnější než poblíž Staroměstského náměstí v Praze, kde jsou vysoké ceny na nalákání cizinců.


    Moje oblíbené obchody jsou New Yorker, Takko, Gate, Reserved, Next, C&A, H&M.


    Moje mamka má radši Marks & Spencer, Orsay – to jsou obchody s více elegantními kousky a v nich si třeba já nevyberu. Ale každý má rád něco jiného.



Boty – obchodů s botami je mnoho, rozhodně bych si boty nekupovala v obchodech, kde prodávají hlavně oblečení a mají tam pět bot na koupení (nebudou příliš kvalitní).


    Sportovní – ty kupujte ve sportech (viz. zimní bunda).


    Elegantní (kozačky, baleríny, polobotky, boty do školy, bačkory...) - CCC, Humanic, Deichmann, Baťa, Reno



Pro krásu – věci pro vaši pleť, vlasy, tělo se kupují v drogérii. Ty asi každý znáte, ale pro ilustraci, tyto jsou mé oblíbené: dm, Teta. Jinak je jich mnohem více. V každé drogérii mají několik značek výrobků (to znáte) a je třeba si vybrat výrobek od značky, která je vám příjemná.



Sport – míče, lyže, snowboard, jiné potřeby pro sport, čepice, rukavice, sportovní oblečení... to vše najdete v obchodech na sport (viz. Hervis, Sportisimo, Intersport, Decathlon).



Elektro – mobily, tablety, notebooky, kulmy, žehličky, pračky, lednice, televize, sluchátka, PC hry... Datart, Alza, Elektroword, Planeo, Euronics, OKAY...



Jídlo – i ve velkých centrech jsou velké obchody s jídlem.









2. Parkoviště


    Asi nikdo z vás neřídí auto a nemá řidičák. Ale určitě jezdíte nakupovat s mamkou a pokud je obchodní centrum daleko od vašeho bydliště, asi jezdíte autem. Parkoviště jsou velká a často je vchodů do nákupní zóny víc.


    Znáte už nákupák? V tom případě víte, kde jsou obchody, které chcete navštívit a víte, kde je nejlepší zaparkovat, u kterého vchodu, abyste to měli blízko.


    Jestli máte mladší sourozence, je dobré parkovat na místech pro rodiny, většinou jsou tyto místa větší než ostatní a jsou poblíž vchodu.


    A jestli není u vchodu místo? V tom případě budete muset udělat pár kroků navíc a dojít ke vchodu po svých.









3. Kde co mají?


    Nevíte, co kde je? Podívejte se na mapu.









4. Systematicky


    Neběhejte z jednoho konce na druhý.


    Jste v obchodě s oblečením. Vyjdete a jdete o patro výš do obchodu s botami. Pak zase sejdete dolů a projdete celou chodbu, než se dostanete do drogérie...


    Máte seznam věcí, které si chcete koupit. Naplánujte si trasu a v uličkách choďte pomalu, ať nějaký obchod neminete. A když se vám bude do nějakého chtít jít, tak tam běžte. Vždyť prohlížení si věcí a nekoupení si ničeho není hřích!








5. Kupuj jen co užiješ


    Jsi v obchodě s oblečením, hledáš džíny a zalíbí se ti tam jedno tričko. Vyzkoušíš si ho, koupíš, jednou si ho vezmeš na sebe a pak se ti přestane líbit a od té doby bude jenom ležet ve skříni. To se mi občas s oblečením stává – časem se mi přestane nebo začne líbit.


    No a co, že je ten produkt ve slevě? Když ho nepotřebuješ, tak ho nekupuj! Proč kupovat 12x3 krabic mléka jenom proto, že je zrovna v akci (to jednou táta koupil a datum spotřeby byla měsíc)?


    Nekupujte si věci, které pak budou jenom ležet v šuplíku, ve skříni nebo v případě jídla zplesniví!







6. Udělej si čas


    Nákupy nebývají na pět minut, ani na hodinu. Řekněme si to upřímně, pokud nejdete pro konkrétní věc a chcete si koupit víc věcí, nebudou vám stačit ani tři hodiny.


    Udělejte si čas celé odpoledne, abyste nemuseli zbytečně spěchat, protože něco nestihnete.









7. Připrav se na mnoho lidí


    Nebudeme si nic nalhávat, v obchoďácích bývá mnoho lidí. Pokud jste typ, který nesnáší masu lidí, co se neustále pohybují, vrážejí do všech, křičí... asi byste se měli velkým centrům vyhnout a dojít si radši do menších obchůdků ve městě.


    Lidí bude opravdu mnoho, tak si na ně připravte nervy.









8. Připrav si money


    Bez peněz do nákupáku nelez!


    Většina obchodů není drahá, ale ty exklusivní vás mohou připravit o mnoho peněz. Ale stejně, alespoň tisícovku většinou utratíte. Takže si našetřete penízky nebo poproste rodiče, aby vám dali peníze. Protože stát u pokladny, pokladní vám namarkuje zboží, oznámí cenu a vy zjistíte, že nemáte peníze... to by byl trapas na celý život.


    Ceny si kontrolujte, přece si nebudu kupovat džíny za 2 000 Kč? Také se pak podívejte na účtenku, občas se stane, že pokladní namarkuje jinou cenu, než jaká má být. A kontrolujte i vrácené peníze, občas to taky nesouhlasí.




    Nakupování je super, ale chodit každý den do nákupního centra je o bolest hlavy. Proto s velkými nákupy šetřete.








Na závěr bych se chtěla vyjádřit k jedné věci: Nekončím minimálně 3 roky, mě odtud nedostanete!


    Pokud čtete i jiné blogy, určitě víte, jaké blogerky napsaly tyto věty. Jsou to skvělé blogerky, píši pěkně a já čtu ráda jejich články.


    Mrzí mě, když zkončí dobré blogerky, jako je josefa, Spectra38... Ale je to jejich rozhodnutí, tak to respektujte! Prostě z nějakého důvodu nechtějí pokračovat. Jak jsem psala, moc mě to mrzí, protože to jsou skvělé blogerky a já moc ráda čtu jejich články. Ale s tím my nic neuděláme...


    A teď k těm, co psaly, že rozhodně nemají v plánu skončit: Nechápu, proč píšou: „Mě odsud nedostanete!“ Zní to, jako by je někdo hateoval. (Ok, občas jsou čtenářky závistivé a píší ošklivé komentáře a dávají mínusy – ale to je v mála případech) Mně se nikdy nestalo, že by mě někdo napsal hnusný komentář nebo mi dal k propracovanému článku, nad kterým jsem strávila několik hodin (obvykle 2-3), mínus! Opravdu nikdy! Něco jiného je, když někdo napíše svůj názor, co by mohl člověk na článku změnit. Takto jsem napsala mnohým začínajícím blogerkám a reakce byla dvojího typu: 1. Děkuji, příště se budu víc snažit a použiji tvé rady! 2. Ahoj, jsem tu nová a ten článek byl dobrý, nechápu, proč hateuješ! K tomu není co víc dodat, když nechtějí poradit a tvrdí, že to je hate...


    Tím nechci říct, že ty holky, které psaly danou větu, mají špatné články, to vůbec ne. Ale hateři jsou všude a jestli jim někdo napsal jednu ošklivou zprávu... to je toho, kvůli tomu nemusí psát: „Mě odsud nedostanete!“ To opravdu zní, jako by tu byli samí zlí lidé. A vzhedem k tomu, kolik dostávají plusů... mají víc čtenářů než haterů, takže si nemají na co stěžovat.


    Já nepíšu jenom kvůli čtenářům, ale kvůli sobě. Baví mě to! Ale vás čtenáře mám ráda a těší mě, že mou tvorbu podporujete. Když mě budete hateovat... no a co, budu si psát dál. Když budu chtít skončit, nebude to kvůli haterům, nikdo mě odsud nemá co vyštvávat, skončila bych kvůli sobě a dobrá zpráva je, že se nechystám (nanejvýš nebudu články vydávat tak často).


    A pokud to baví i blogery, kteří psali tyto typy článku, tak nechápu, proč píší, že je hateři nevyštvou. Vždyť je to jasné, baví je to, tak budou psát. A hateři jim budou ukradení!


    A jak můžou vědět, že tu budou minimálně 3 roky? Třeba je to po roce psaní přestane bavit a skončí. Třeba už nebudou mít čas a chuť psát články. Stát se může cokoli a napsat, že se vám bude nějaká věc/činnost líbit ještě 3 roky – to je hrozně předčasné. Nikdo nevíme, co se stane zítra, za minutu, za sekundu... natož za 3 roky!


    Asi jste nepochopili mou myšlenku, to nevadí, ani já pořádně nechápu, proč píšu to, co píšu, ale takto mi to šlo z huby, tak jsem to jenom přepsala do písemné podoby.




    Prosím, nekomentujte to a nehodnoťte to!!!


    Hodnoťte a komentujte pouze první část článku!!!




    Druhá část článku je můj názor a k tomu není co komentovat, takto to cítím a to mi nevyvrátíte. A že není něco z toho, co jsem napsala, pravda? Pro mě to pravda je a to, že se mnou nesouhlasíte je mi jedno! Takže se vyjadřujte, prosím, pouze k první části článku o nakupování. Děkuji.



    Snad se vám článek líbil, tipy se vám líbily, víte, na co si při nakupování ve velkých centrech dát pozor a když první část článku ohodnotíte kladně, budu jenom ráda :D

Sagka

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.