Something interesting

Nesuď lidi podle obalu



Ahoj :D,


    začínám psát tento článek s tím, že ještě úplně nevím, jak toto téma pojmu, aby se vám dobře četlo a byly tam i nějaké ty rady... No uvidím, prostě budu psát a něco z toho vznikne.


    Je to zvláštní, ale já mám snad ke každému tématu nějaký příběh. Minule to byl profesor angličtiny, tentokrát profesorka na němčinu. Dneska jsme dostali domácí úkol (konečně normální úkol) v rámci procvičení vyjádření domněnky. Máme si vybrat jednoho spolužáka a napsat v minulém čase, jaký jsme si mysleli, že je, když jsme ho poprvé viděli. S tím trochu souvisí i můj včerejší článek, který byl velmi úspěšný (díky), jak udělat dobrý první dojem.


    Hned mě napadlo několik případů, mnoho lidí, o kterých jsem si myslela něco jiného, než jací jsou doopravdy, ať už v dobrém nebo ve zlém. A tomu bych se chtěla v dnešním článku věnovat.









1. První dojem


    Jak moc je vlastě důležitý první dojem? Dle mého názoru hodně, protože člověk si podle prvního setkání udělá představu o tom druhém a podle ní s tím člověkem pak jedná a chová se k němu.


    Když jsem přišla před pěti lety na gympl prvního září a viděla jsem tam nové tváře, hned jsem si o každém z nich udělala nějakou představu. Jedna holka mi přišla hrozně fajn, taková tišší, spíš introvert, ale měla úplně boží vlasy a říkala jsem si, že bychom mohly být kamarádky. Později jsem zjistila, že poslouchá metal, vůbec jí nezajímají holčičí věci a hudba, nemáme se spolu o čem bavit a nerozumíme si. A takto to bylo s mnoha dalšími spolužáky a lidmi, které jsem ve svém životě potkala.


    Je to zvláštní, jak moc nás ovlivní první dojem a na jak dlouhou dobu. Třeba o jednom klukovi jsem si myslela, že je kretén snad tři roky, než jsem ho pořádně poznala, začali jsme se spolu víc bavit a došlo mi, že jsem se velice mýlila.


    Doopravdy, první dojem nás hodně ovlivňuje a proto je velice důležitý.


    Ale neměl by být. Každý nemá nejlepší den, když ho poprvé potkáte a jeho nálada může hodně ovlivňovat jeho chování. Pak si o něm něco myslíme a dost těžko se to vyvrací.









2. První setkání


    Ne vždy si pamatujete člověka, kterého jste už někde viděli. Pokud je to někdo, kdo vás na první pohled zaujme, je jasné, že si jeho obličej a postavu budete pamatovat na dlouhou dobu. Ale když to je někdo nevýrazný, nebo si ho zrovna nevšimnete a pak se s ním potkáte znovu, bude to pro vás úplně cizí člověk, s nímž jste se právě seznámili.


    Tím jsem chtěla říct, že ne vždy, když se seznámíte s někým novým, ho vidíte poprvé.


    A při prvním setkání je důležitý i první dojem a o tom už jsem psala v předešlém bodě.









3. Jedno setkání nic neznamená


    Ne každého hned určíme správně. Jsou osoby, o kterých hned víme, že budou nafrněné, ukecané, milé, v pohodě, veselé, introvertní...


    Ale mnoho lidí, hlavně ti, kteří stojí za to, se mohou chovat různě. Třeba jenom nemají rádi seznamování s novými lidmi jako já. Když se s někým seznamuji, nemám to ráda a většinou se snažím co nejrychleji ukončit konverzaci a jít pryč. Občas to může vyvolat dojem, že jsem namyšlená a nechci se bavit s lidmi. Tak to není, jenom mi prostě trvá delší dobu, než si na nového člověka zvyknu, zjistím, co od něho čekat, jak se k němu chovat, jak se s ním bavit, o čem se s ním bavit... Občas mi to trvá týden, měsíc, ale v některých případech i roky. Třeba s některými mými spolužáky jsem se pořádně začala bavit až letos po pěti letech, co se známe.


    Takže z toho, jak člověk vypadá při prvním setkání, nic nevyvozujte. Ten někdo může být ovlivněn mnoha věcmi a nemusí se chovat tak, jako obvykle.


    A jestli jsem mezi těmi, kteří dokáží odhadnout každého člověka na první pohled, tak vám gratuluji, takových je málo.








4. Dávejte druhé šance


    Nelíbí se vám na první pohled nějaký člověk? Připadá vám nesympatický? Třeba to tak není. Nikdy nevíte, co přesně se děje v nitru toho člověka. Dejte mu druhou šanci, možná zjistíte, že není takový, jaký jste si mysleli, že je. Anebo přijdete na to, že jste se nemýlili a opravdu vám je nesympatický. Ale za druhou šanci nic nedáte.


    A zaslouží si ji každý člověk, každý občas (nebo často) děláme blbosti, kraviny, kterých později litujeme. A jenom kvůli nějaké prkotině si o nás mají druzí myslet něco špatného? Také chceme druhou šanci, tak proč bychom ji neposkytli i my?









5. Čas ukáže nejlépe


    Pokud si nejste u nějakého člověka jistí, nejlepším řešením je čas. Prostě počkejte, sledujte toho člověka, pozorujte, jak se kdy chová a podle toho poznáte nejlépe, jaký doopravdy je. Jaké má vlastnosti.


    Pokud si jste jistí, že víte, jaký je ten člověk, to, jestli jste se nemýlili vám opět ukáže čas. Po čase buďto zjistíte, že je ten člověk přesně takový, jak jste se domnívali a nebo je jiný.


    Buďte trpěliví a počkejte. Vyplatí se vám to.










    A to by byl konec tohoto článku. Když jsem to dopsala, zjistila jsem, že to je malinko kratší, než jsem původně chtěla, ale věřím, že to svůj účel splní. Alespoň je to názorné a podařilo se mi v pěti bodech vyjádřit všechny myšlenky spojené s tímto tématem.




    Někdy opravdu odhadneme člověka na první, druhé, třetí... setkání špatně a až mnohem později zjistíme, jaký je doopravdy.


    Já už vím, o kom budu psát úkol na němčinu. Mám přesně vytipovaného člověka, o kterém chci napsat ty dvě věty, protože právě jeho jsem odhadla naprosto špatně. Ale možná se i teď mýlím. Jak tak nad tím přemýšlím, já toho člověka ani moc neznám. Jo, známe se pět let a asi tři roky se opravdu hodně bavíme a kamarádíme. Ale... nebavíme se zase tolik, abych mu viděla do nitra, abych přesně věděla, na co myslí, co ho trápí, proč se chová tak, jak se chová, jací lidé ho štvou, kdo se mu líbí... Je toho tolik. Mrzí mě, že se nebavíme tak důvěrně, jenom jako fajn kámoši a to je pro mě málo.


    Až když člověk píše článek na toto téma, uvědomí si, jak málo zná lidi ze svého okolí. Ano, vím, co má rád, jaké jsou jeho oblíbené věci, činnosti, jak se většinou chová... Ale proč se tak chová a mnoho dalších doplňujících otázek, na ty bohužel neznám odpovědi.




    Ach jo, už zase jsem se rozepsala a úplně jsem odbočila od tématu.




    Článek byl hodně na přemýšlení, tak snad jste trochu zapojili hlavu, i když už je skoro víkend a všichni vypínáme, ale tohle za zamyšlení stojí.




    A pokud máte nějaké připomínky, vlastní zkušenost nebo cokoli jiného k tématu nebo k mému blogu, pište do komentářů :D

Sagka

Komentáře

Bebetuška(Píšeme povídky a příběhy)

Než sme sa presťahovali, poznala som jedno dievča. Na prvý dojem mi prišlo nesympatické. Ale potom sme boli na bábkovom divadielku. A ja a môj kamoš sme si sadli na jediné dve voľné miesta vedľa seba do tretej rady. Vedľa mňa sedelo akurát to dievča, a keď bola prestávka, tak som si povedala že to s ňou skúsim, keď už mi bolo "súdené" miesto vedľa nej. Išli sme spolu teda na cukrovú vatu, ktorú predávali opodiaľ a snažila som sa s ňou konverzovať. Počas prvých krokov som nedokázala nájsť správne slová. Stále sa mi motal jazyk. Ale po niekoľkých slovách, čo povedala ona, sa mi už rozprávalo oveľa ľahšie. Postupne sme sa obe posmeľovali. Tak sa z nás stali celkom fajn kamošky. smajl A veľa ľudí si aj o mne myslí všelijaké blbosti, ktoré, môžem odprisahať, nie sú vôbec pravda. Takže by naozaj mali skúsiť konverzáciu, aby si tieto myšlienky vyvrátili. Nehovorím, že sa im budem páčiť, ale skúsiť by mohli. Dala som + veľmi vydarený článok o téme, ktorá je aktuálna.

BebetuškaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

TwilightSparkle(ZVÍŘECÍ LÁSKA)

Skvelý článek. Mne ve škole lidi soudí a to mne ani neznají. Proste jsi myslí o mne rúzne blbosti. A to o mne nic neví. I já taková byla. Ve škole máme jednu žačku. Nikdy jsi nevedela zapamatovat mé jméno. A furt na mne volala: decko, ty nebo tak......nejdrív jsem jsi o ní myslela že je já nevím namyšlená. A múj první dojem byl že se mi zdál jako človek který neumí být milí. Taky mi pak došlo že jsem se v ní mýlila. Protože jednou ke mne prišla s pozdravem: ahoj Bianka. Prekvapilo mne že ví jak se jmenuju. A pak se se mnou začala bavit a chválit mi veci. Jednou jsme to meli i s jednou tetou ve vlaku. Prišla mi proste nesympatická. Když s ní ale moje máma začala mluvit zjistila jsem, že se umí vcítit do človeka a že je skvelá umelkyne. A dávam plus smajl

TwilightSparkleTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

SagkaVIP(Girl´s Dream)

TwilightSparkle: Děkuji smajl

Přesně jsi to vystihla, taky mám kámoše, který si o mně myslel jen to nejhorší, choval se ke mně hnusně, navzájem jsme se uráželi a dělali si schválnosti... a takto asi půl roku. Pak jsme se jednou začali spolu bavit a oba jsme zjistili, že je ten druhý úplně v pohodě. No a teď jsme skvělí kámoši smajl

SagkaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.