Moje "kariéra" a tipy, čeho se vyvarovat

«Nejnovější články | Something interesting

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoj :D,

zítra přijde nový rok a tak jsem si řekla, že by bylo fajn, kdybych sem po hrooozně dlouhé době zase napsala článek.

Někteří z vás už si mě nepamatují, nebo mě nemají spojenou s blogem Something interesting, ale s komentováním článků a příspěvků v síni slávy, což mi přijde škoda. Myslím si (ach to ego), že jsem byla docela dobrá blogerka tady na HPD a důvod, proč sem už nepíšu, asi znáte. Pokud ne, tak tady je vše napsané. Ve zkratce: Prostě jsem chtěla něco stoprocentně svého, měnit i vzhled článků a celkově blogu, aby tam byly jen mé články, řadily se tak, jak chci, abych tam měla své kategorie... a povedlo se mi to. Nepravidelně několikrát do týdne tam přidávám články a pokračuji ve své blogerské tvorbě. Ale o tom dnešní článek být nemá!

Prostě jsem si řekla, že bych si ráda zrekapitulovala svoji tvorbu, připomněla se vám, že ještě existuju, napsala pár slov do nového roku a... měla jsem vymyšlené ještě dvě věci, které jsem sem chtěla napsat: jednu na pobavení a druhou na zamyšlení a napsání vašeho názoru, ale poté, co jsem napsala svoji blogerskou "kariéru" a připsala k tomu tipy, abyste nedělali tytéž chyby, co já, byl článek už takto dost dlouhý. Tak jsem ho nechala jen takto, snad vám k něčemu bude. Protože rady ze začátků jiných blogerů jsou k nezaplacení.

POZOR!!! Článek obsahuje můj vlastní názor! Neberte to zle, píšu to, co si myslím, jak to vnímám a co má reálný podtext!

Moje "kariéra"

V této části složené z několika podnadpisů a odstavečků vám představím moji skoro roční kariéru.

Budou tu moje staré články + věci, kterých byste se měli vyvarovat, abyste měli úspěšný článek a které jsem dříve dělávala já špatně, když jsem začínala.

Ovšem podobným vývojem si musí projít každý bloger, aby zjistil, co je pro čtenáře nejlepší, co je čtivé, jak to podat a téma, které bude bavit čtenáře i blogera. A zkloubit to všechno dohromady dá práci. A musí se psát a zkoušet to tak dlouho, dokud to nevyjde. Vždyť každý někde začínal, i josefa (promiň, že jsem tě uvedla za příklad), její první "článek" jsem hodně zkritizovala a kde je teď? 5. v síni slávy v sekci spisovatel.

První článek

Začalo to prvním článkem Okouzlující trilogie aneb čtěte, který nebyl vůbec špatný. Teprve se k tomu dostanu, ale vůči prvním článkům jiných začínajících blogerek, které omlouváte, že teprve začínají ("No tak nemají tak dobrý článek, každý někdy začínal"), byl můj článek skvělý. Měl smysluplný text, obrázky, pozdrav, úvod... vše, co by měl dobrý článek mít (neříkám skvělý článek). Jej, teď to zní, jako že já jsem Bůh a všichni ostatní jsou špatní, tak to nemyslím, berte to trochu s nadhledem, proboha!

Pak následovaly další články na témata, která na HPD nebyla a možná proto to pár lidí četlo. Získala jsem první sledovatele, ale celkově to bylo nic moc, protože mě na HPD skoro nikdo neznal. V tuto dobu také psaly jiné "známé" blogerky jako Spectra38, Peris, polinka111, lucka874... jejichž články jsou skvělé, takže jsem jako začátečník mezi nimi neměla moc šanci.

Okopírované otázky

Moje další články byly kopie něčeho, co psal každý - Tagy. Prostě jsem chtěla být cool a myslela jsem si, že když teď všechny baví číst tagy, tak je bude bavit i ten můj.

Ale bylo to takové:

Kolik ti je let?

Dost na to, abych věděla, že tato informace není natolik důležitá, abych ji tu zveřejňovala.

A co z toho měli čtenáři??? Nic. Proto jsem se nemohla divit, že to nemělo žádné plusy, co by se na tom také čtenářům líbilo? Čtenáři chtějí něco zajímavého, trochu naučného a zábavného, co tu ještě není a já jsem přišla s obměnou čehosi starého. Chtějí něco originálního, heh, okopírované otázky, to bylo tedy originální!

Je vidět, že jsem netušila, o čem má správný článek být. Nebo jenom matně.

V tuto dobu jsem se učila vkládat do článků videa (obrázky jsem uměla od prvního článku), editovat články a později jsem přidala i odkazy.

Maximálně tak, abyste odpovídali a z odpovědi se dozvěděli čtenáři něco nového, co by se jim mohlo hodit (třeba péče o vlasy, tipy), jinak moc nedoporučuju!

Hlavně nenapsat ke každé otázce: "Nevím, nemám, nedělala jsem..." to je na nic!

Tématické články

Zrovna bylo před Valentýnem a já si řekla, že bych na to mohla napsat článek. Nápad je to dobrý, tématické články se vždycky hodí, ovšem Valentýnské překvapení, kde bylo víc obrázků než textu... nastrkat zkopírované obrázky z internetu (ale z více stránek) do článku umí každý, o tom přece článek není. A okomentovat je také není problém, článek by měl obsahovat převážně text a sem tam nějaký obrázek. A já to měla přesně naopak.

A pak tu byl Valentine's Day Tag, není nutné se k tomu zdlouhavě vyjadřovat. Zkopírované otázky, mizerné odpovědi, náhodně vložené obrázky (ne náhodně, ale vypadá to tak), některé se ani nezobrazily... naprosto chápu, že to nemá žádné plus (ne, abyste mi ho tam dali, ten článek si to nezaslouží!!!)

No a pak jarní série, několik článků o jaru. Jarní oblečení, účesy, barvy... Jeden z nich: Jaro 2016 - outfity, sice je z mé pozdější tvorby, ale stejně - milion obrázků, text žádný. Ovšem alespoň už jsem zvládla ty obrázky +/- uspořádat. Pamatuju si, že jsem ty věci, co budou cool, hledala na různých stránkách, pak jsem je tam vypsala a nakonec k nim na Google obrázcích našla příslušné obrázky.

Super nápad, pokud to napíšete vy. Můžete si vzít téma a pojmout ho tak, aby se vám o tom dobře psalo, ale stažené obrázky z internetu... to není ono.

Pokus o soutěž

Protože všichni dělali nějaké soutěže (nebo vyřazovačky, které mě nebavily a nebaví), rozhodla jsem se také jednu vymyslet. Nápad to byl skvělý, ale žádná odezva, tak jsem toho nechala. Ani se nedivím, jen strohý text... nuda. Otázky poměrně těžké...

Jen tak pro zajímavost: Nej o celebritách, Nej o celebritách - výsledky; opět prosím, žádné plus!!!

Je to fajn, pokud má soutěž smysl, ale co odměna?

Zajímavosti - obrázky nebo videa

Nevím proč, nikdy jsem to nechápala, ale všichni tady jsou ujetí na zajímavosti. Stačí dát do článku pět zajímavých obrázků, každý popsat jednou větou a autor nakopírovaných obrázků má hned 20 plusů. Já jsem v tu dobu nebyla známá a mé články stály za houby, ale také jsem to udělala a byla jsem nadšená, když první díl měl 5 plusů. Proč proboha? Proč všichni víc ocení pár zkopírovaných obrázků než text, se kterým se bloger píše několik hodin naprosto sám a dá si s tím víc práce, než když pětkrát udělá CTRL+C, CTRL+V??? Nechápu.

Glasses - neuvěříte, co existuje :D, k tomu mi napsala Spectra38 komentář: "super! další díl!" a když mi tam napsala Spectra38 (v tu dobu byla můj vzor, teď už mám vzory výš - ne, že by se Spectra38 zhoršila, pořád ji mám moc ráda, ale já se od té doby zlepšila), tak jsem si řekla: "Musím napsat další díl!"

Glasses - neuvěříte, co existuje #2, tenkrát jsem nevěděla, jak se hashtagy používají (nevím to dodnes, ale pst), ale bylo to populární, tak jsem to tam dala.

Narozeninový dárek neboli dorty, článek plný videí a žádný text. Video si můžu najít sama, k čemu tedy takový článek? Tenkrát jsem to ale nevěděla...

10 zajímavých restaurací, něco na způsob 10 tipů. Prostě obrázky a komentování restaurací, o kterých jsem slyšela prvně v životě a obrázky i text k nim jsem našla na netu, zkopírovala a připsala svůj názor jednou (max. třemi) větou.

Ne, ne, ne, nekopírujte obrázky a texty a nedělejte z toho svůj článek tím, že připíšete jednu vaši větu!!!

Novinky ze showbiznisu

Jop, i to jsem psala. Jedno z nich bylo, když si Lucy Hale obarvila vlasy na světlou. Tenkrát jsem tu herečku/zpěvačku milovala a musela jsem to sem prostě napsat, i když to nikoho nezajímalo.

A pak když se 5Angels přejmenovali na Pink Angels. Prostě jsem si říkala, že by to ty jedenáctileté slečny třeba mohlo zajímat, když mě samotnou to nezajímá, ale to byla špatná úvaha. V tu dobu jsem psala občas články, které by se mohly líbit ostatním, ale mně to téma nic neříkalo a to je špatně!

Jedna blbost - článek o tom, že je eos nebezpečné. Četla jsem to v nějakém bulváru a hned jsem to tu (s malými pochybnostmi) zveřejnila. Teď už vím, že není, že to psali jenom pro prachy, ale já jsem si k tomu nenašla potřebné informace, abych to měla ze všech stran a mohla vydat článek. Prostě jsem to neměla ověřené a psala jsem kraviny. A pak ať se nedivím, že to mělo 2 mínusy (teď už nemá, nechápu, proč mi kdo dával plus, ale ok).

To, co ostatní na HPD

Kromě tagů, vyřazovaček a článků se samými obrázky tu byly i další hity a já jsem na ta témata samozřejmě musela psát taky.

Můj únor aneb tipy na knížky, článek na populární téma, co jsem dělala v tomto měsíci. Ježiši, tak když jsem nedělala nic, co by mohlo zajímat čtenáře, tak jsem si to měla napsat do deníčku a ne to vydávat jako článek! Též bylo velmi moderní sketchtoy, což je i teď, takže i já jsem do toho musela nakreslit nějaký ten obrázek. A byl to vrchol amaterismu.

Účesy - rychlé culíky, další článek, který byl nic moc. Obrovské obrázky a vedle nich úzký pruh textu? To ne! Takto článek nepište, je to děsně nepřehledné. A navíc to byly zkopírované obrázky a okomentované tak, jak to bylo z toho obrázku poznat, takže tam ten text ani být nemusel.

10+1 Aprílových žertíků, to už byl lepší článek, ale opět jsem to někde našla a zkopírovala. Takže moje slova - nikde. A takové články já nepovažuju za články.

Pokud o tom umíte psát tak, aby to bavilo čtenáře a ještě jim to něco přineslo, tak proč ne?

Já preferuji svoji tvorbu a svá témata než něco "ukradnout" někomu jinému a psát podobné články.

Psaní každý den + tipy pro čtenáře

A od tohoto okamžiku byla většina mých článků fajn. Podobného scénáře se držím do teď, psát o něčem, o čem se můžu rozepsat a hodně toho o tom vím a zároveň tím poradím čtenářům!

Přirozená krása? Článek o tom, že je lepší se nemalovat a být přirozená + mé vysvětlení, proč si to myslím.

Volná sobota, co s ní? Tipy, kam jít o víkendu.

Co nekupovat přes internet? Pár věcí, které se nevyplatí kupovat přes internet, protože si je nemůžete vyzkoušet, vidět je...

Jak si umýt vlasy? Super článek, dodnes ho mám moc ráda. Tipy, co dělat před sprchováním, ve sprše a po sprchování. V tu dobu jsem se o vlasy hodně zajímala, takže jsem mohla dost psát. A je tam i mnou focená fotka... Pokus č. 1.

Jak efektivně nakupovat? Jak vypadat dobře na fotkách? Pozdní vstávání aneb hoď se rychle do parády :D Nesnášíte ranní vstávání? Focení selfie?

A články, které jsem psala díky mé vlastní zkušenosti:

Výběr šatů? V tu dobu jsem chodila do tanečních, takže jsem přesně věděla, co se nosí, v čem se dobře tancuje a jaký tanec...

Co nesmí chybět v kabelce? Moje fotky - celkem se mi povedly a ten článek to skvěle oživilo.

Úspěšný článek? Jak? Ani sem nebudu dávat odkaz, článek je sice povedený, ale měla jsem tam k tomu obrázky. A co se nestalo, měla jsem to nahrané v a oni mi ty moje obrázky přepsali. Normálně mi na stejnou adresu dali jiný obrázek! Stalo se mi to bohužel vícekrát a proto tomu už nevěřím a obrázky vkládám pomocí jpeg.cz, to zatím funguje spolehlivě. Dost mě to naštvalo, mám v článku pěkné tématické obrázky a oni mi je přepíšou!?!

A pak puf!

Nevím, co se se mnou stalo, ale od konce května jsem nevydala článek. Neměla jsem čas, chuť, nic ke psaní.

Ale po čase mi to začalo chybět. Červen - škola, pak tábor, pak brigáda... a najednou jsem měla chuť zase psát. Neměla jsem co dělat, celé dny jsem se válela doma... a témat jsem měla milion. Všechna jsem si je napsala a postupně jsem na každé z nich psala článek.

Srpen a říjen, novodobá tvorba

Mé články už byly na konkrétní téma, měly hlavu a patu, dlouhý text a sem tam obrázky. Plusů a komentářů hodně, psala jsem každý den a byla jsem spokojená.

Ale v září začala škola a s volným časem to bylo bídné. Každou volnou chvíli jsem věnovala psaní, na školu jsem kašlala, na prátele a rodinu bohužel taky. A tak jsem si řekla: "A dost!" Proč bych měla každý den sedět u počítače a stresovat se se psaním článků? Vždyť to už pak ani pořádně nejde ze mě, stává se ze mě robot. A to nechci, nechci věnovat víc času virtuální realitě než té opravdové.

Teď stíhám oboje. Snažím se psát párkrát do týdne, ale když není čas, tak prostě nepíšu. Někdy třeba ten čas mám, ale nechce se mi sedat k tomu počítači, zírat na monitor a několik hodin v kuse psát. A tak nepíšu, proč si zbytečně kazit zrak, mysl, tělo (žádný pohyb), organismus, volný čas... když můžu dělat i jiné věci, jiné činnosti. Myslím si, že to je optimální, protože psát každý den, to už bylo moc.

Listopad až teď, nový blog

A pak přišla éra zakládání si blogů. Zhruba v říjnu se každý chlubil svým blogem, ale většině to nevydrželo. Myslím si, že to je především tím, že tady už měli mnoho sledovatelů, ale na svém blogu byli nováčci. A nechtělo se jim začínat vše od znovu a čekat, až se čtenáři postupem času zase objeví.

Ale já jsem chtěla svůj blog. Chtěla jsem něco stoprocentně svého, něco, kde si budu moct vše změnit.

Můj blog jsem sice vytvořila pomocí šablony, ale tak jsem ho změnila, že už to ani nejde pořádně poznat. Nakódovat to vše sama by bylo moc práce, učili jsme se to ve škole a než jsem vymyslela smysluplnou internetovou stránku, která by fungovala, trvalo mi to měsíc a ještě mi pomáhal učitel. Proto byl pro mě jednodušší blog.cz, který skoro všechno udělal za mě a já jenom klikala na změnu velikosti, obrázku a barvy.

Líbí se mi, že to je vše moje práce. Můj design, moje články a jenom moje články, žádné další, moje kategorie, můj archiv, moje komentáře (které se dají mazat, ale nedělám to, nejsem srab a kritiku snesu), moje všechno. To mě na tom lákalo a proto nový blog.

Na začátku bylo těch důvodů malinko víc, můžete si to přečíst v mém článku Všechno jednou končí..., ale jak píšu, všechno musí skončit, aby mohlo začít něco jiného.

Na můj blog charlottestips.blog.cz přidávám pravidelně články (nepravidelně) několikrát do týdne, občas mi tam někdo napíše komentář, což mě těší a dokonce mám i pravidelné čtenáře, kteří netrpělivě vyhlíží nový článek, za což jim moc děkuji :)

No a to je konec tohoto článku. Dál pokračuji v tom, co chci dělat.

A co z toho vyplývá?

Jděte si za svým snem tak dlouho, dokud se nestane realitou!

Já mám teď svůj blog a články, na které jsem pyšná, za které se nestydím a snad se za ně nebudu stydět nikdy.

Děkuji za přečtení. Mimochodem, něco podobného vydala Akalik, ale já jsem měla článek rozepsaný, ještě než to ona vydala, jen kdyby měl někdo chuť psát mi do komentářů, že kopíruju.

A poslední rada na závěr: Nikdy nemažte svoje staré články. Svou tvorbu. Vždyť v nich je vaše staré já. Jednou je budete číst a smát se tomu a říkat si: "Jak jsem proboha mohla být tak blbá?" Nechte si je jako vzpomínku.

A rozhodně se nelekejte kritiky. Postavte se k ní čelem, podívejte se jí do očí a zeptejte se jí: "Pomůžeš mi zlepšit můj blog a mé články?" Možná ano, možná vám pomůže. Neodstrkujte od sebe kritiku jenom proto, že se vám nelíbí, že má někdo jiný názor nebo vám chce poradit něco lepšího. Z kritiky a chyb se člověk nejvíce učí.

Vy, kteří čtete můj blog na charlottestips.blog.cz, prosím, byla bych moc ráda, kdybyste mi odpověděli na pár otázek, které mi pomohou zlepšit můj blog. Prosím, jenom ti, kteří čtou můj blog!!!: www.survio.com/survey/d/E3G1P0T0A2B8F5U9E

Úplně na závěr bych chtěla ještě jednou poděkovat všem, kteří mě podporovali a podporují, to díky vám jsem se dostala tam, kam jsem chtěla. Píšu články, které se líbí vám i mně a to je to nejlepší, co se mi mohlo stát. K čemu být slavný, mít mnoho peněz... když můžu být šťastná.

Tak ráda bych i já vás učinila šťastnými, opravdu, nic hezčího a lepšího neznám.

Mám vás všechny moc ráda :)

Přeji Vám krásný nový rok 2017, však už jsem vše, co jsem měla na srdci, psala do síně slávy.

Sagka (takové to, když jsem napsala Charlotte (z mého nového blogu) a pak si říkám: "Sakra, já jsem tady vlastně Sagka, musím to přepsat!" Síla zvyku.)