Psychopatíkův Blog :33

Proč vznikají hádky

Tak často kvůli blbostem. někdo něco řekne, třeba to tak ani nemyslí ( vůbec to tak nemyslí) jenže druhý si to přebere po svém ( tak, že absolutně nejste schopni pochopit, kde vůbec s tím, co jste doopravdy řekli, viděl souvislost) a urazí se, naštve a stáhne do sebe, protože je to jednodušší než o věcech mluvit a řešit je.
Většina lidí zastává dnes tak strašně populární postoj: ,, Proboha neřeš to." Univerzální věta na všechny problémy, že? Jednodušší, než si o věcech rozumně promluvit a dojít k nějakému závěru, vyřešit problém, místo toho ho jen přikrýt ,,neřešto" dekou.
Jenže když druhému neřekneme, co udělal špatně nebo co nám vadí, tak se to nikdy nedozví a nedokáže se podle toho zařídit. Lidé opravdu neumějí číst vaše myšlenky. A není nic jednoduššího, než jim to říct, aby svou chybu, byť nevědomou a neúmyslnou, příště zbytečně neopakovali a vy jste se nemuseli zase urazit nebo hádat.
Přitom... co je na tom, říct: ,, Tohle nedělej/ tohle neříkej, mě to vadí, nedělá mi to dobře, nelíbí se mi to." Když to tak je tak to prostě řeknu, no ne? Každý má něco, co mu vadí. A ostatním to dojít nemusí, ale každý má právo něco takového, co mu vadí mít a má právo na to chtít po ostatních, aby mu to nedělali.
Další věcí je, když někdo něco špatně pochopí, vezme si danou věc úúúúplně jinak, ale nenechá si to vysvětlit. Radši se bude zuby nehty držet své domněnky, než aby si vyslechnul, jak byla daná věc, která ho naštvala, myšlená.
Dalším důvodem pro hádky je jiný názor a jiný pohled na věc. Pokud dva lidé respektují navzájem odlišné názory, mohou spolu vycházet, přestože se skoro na ničem neshodnou, ale jakmile mají pocit, že jen jejich pravda je ta jediná správná a jejich názor a pohled na věc jediný správný na světě a všichni ostatní jsou blbci ( že, mami?) pak k hádce dojde.
A ještě se vrátím k prvnímu případu. Když někdo přece jen řekne druhému, co mu vadilo, ale ten další den jde a udělá to znova a znova, přestože ví, že to druhý nemá rád, pak se taky není čemu divit...
Kdybych to měla shrnout jednou větou tak NEDOSTATEK KOMUNIKACE.
Lidé spolu postupně přestávají umět mluvit. Neumí si navzájem naslouchat ale nedokáží ani mluvit a říct, co cítí a jak to cítí, protože jsou učeni své emoce potlačovat a tvářit se, že je všecko... ani ne dobré, prostě neutrální. Tradiční ,, Jo v poho."
A nedokáží si naslouchat, protože jim také nikdo nenaslouchá. A když nikdo nevyslechne je, když oni nikoho nezajímají a jsou pro svět neviditelní, jak mají oni dát druhým to, co sami tak zoufale potřebují?

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.