Psychopatíkův Blog :33

Jak jdou prázdniny

Tak co, jak se máte? Jak užíváte poslední části prázdnin?

Doufám, že u vás dobrý:) Já se nemám špatně, vlastně nevím, jak popsat moji náladu, život,...vlastně jo, mám se dobře, pořád mám co jíst, kde spát a koho ráno pozdravit, zdraví se mi zase vrací a vztahy s rodinnou nejsou nejhorší ( teda o proti tomu, jak to bylo) jenže..

Mám hlavu plnou starostí, které nevím, jak řešit, jediný co vím, že je vyřešit musím a vyřeší se. Ale cítím takovou tu nejistotu a strach z toho, co bude, co budu dělat a jak budu žít...i přes to, že pořád mám, i když už jen malinko lidí, o které se můžu opřít.

Jenže jsem pořád jak tělo bez duše.Připadá mi, jako bych svůj život už prožila. jakože už mám všechno za sebou. To nejhorší, ale bohužel už i to dobré.

Už jsem svoje štěstí prožila. Už jsem si prožila opravdové štěstí a období, kdy jsem byla šťastná... Bohužel už je to pryč :/
Chybí mi to. Vím, že už se to nikdy nevrátí, že už je to navždy pryč, a že mě už žádné velké štěstí v životě nečeká...
Ale zase nemůžu říct, že jsem si svoje štěstí už neprožila, že jsem to nezažila.
Zažila a bylo to super, strašně ráda bych to vrátila zpět, ale nejde to. Mám aspoň vzpomínky. Vzpomínky, díky kterým se mi občas podaří usmát skrz slzy. Zdálo se to tak krátký, moje štěstí uteklo jako voda... Asi... 8 měsíců? Jsem byla šťastná. A moc.
Musím být vděčná za to, co bylo. Jsou přece na světě i lidé, kteří to štěstí neprožili vůbec. Já ano. Sice už je to pryč, ale aspoň na chvíli jsme si prožila to, o čem jsem ani nevěřila, že bych mohla prožít. 

Navíc toho teď bylo tolik. nejen teď. Ale není mi ani 19! Tak proč mám pocit, že už to mám všechno za sebou? Možná proto, že vím, že to, co bych mohla mít ještě před sebou nepřijmu. nedokážu se tomu otevřít protože... Protože ani nechci. nestojím o to. A nebudu - nedokážu o to stát. A to je to smutné.

No jinak....Do školy se po týdnu v práci zase těším, zas jsme si uvědomila o kolik moc je škola lepší, než práce a jaké mám štěstí, že můžu studovat a že fakt chci studovat, pokud možno co nejdýl.

A v listopadu možná pojedu na 3 dny do Maďasrka! To by bylo super, protože tohle léto jsem se nepodívala fakt ani na tu přehradu, takže někam vyjet potřebuju jako sůl.

Ted se těším, jak za mnou přijede kámoš, půjdeme do kina :D To jsem zvědavá v kině jsme taky nebyla ani nepamatuju...A o víkendu... Mám v plánu další husarský kousek... Teda spíš se zachovám jako sebevraždenej atentátník. :D Chystám se něco udělat...šílenost. Akorát si tím víc ublížím, budu jen víc nešťastná, jen si rozrýpu rány, ale pokud to neudělám, nebudu mít klid. A stejně, co horšího se může stát? Teď už je stejně všechno dávno ztracený, takže na tom vlastně nezáleží...
Co nevidět se zase ozvu....:*

+8

O mně

Autor: Psychoušek   |   Publikováno: 20.08.2018   |   Zobrazeno: 568x