Lucčin blog

Study University- Scootty+Útěk

V minulém díle jsem vás celkem napjala...docela mě psaní začalo bavit. Tak prosím, máte tu další díl...

…Scootty. Bydleli jsme u lesa a Sunnovi měli chatu vedle našeho domu. Scootty rozbil okno a šel ke mně s nožem. ,,Scootty?“ promluvila jsem vážně. ,,Za chvíli to pochopíš.“ odpoví. Pokrčím rameny a otevřu zrcadlovou skříňku. Natáhnu se pro mastičku. V tom Scoot vrhne nůž, který přistane ve skříňce a mně přímo u hlavy. Slyšela jsem kroky po schodech. ,,Eveline? Všechno v pořádku?“ ozvala se teta Zoe. Neměla jsem na vybranou. ,,Jistě.“zakřičím. Poznala jsem podle kroků, že teta nebyla sama, slyšet byli i tlapky jejího jezevčíka Morgana. ,,No tak času nazbyt nemáme a volá mě čas. Nazdar Ev.“ Scootty skočí z okna a uteče do dalekého lesa. Povzdychnu si. Proč zrovna my? Surgernovi? Co je na nás tak zvláštní? Co po nás chce? Proč jsme my jeho oběť? A co mám pochopit? V hlavě se mi udělal zmatek. Závěsy potrhané, okna poškrábaná a skříňka probodnutá. Vyjdu z koupelny. Všichni už spí. Jen teta Zoe a její manžel Jorge seděli na pohovce a slavili výročí. Byli tak šťastní. Tak vysmátí. Tak šťastné jsem je nikdy neviděla. Měla jsem šanci, měla jsem možnost. O tohle mě už nikdo nepřipraví. Vylezla jsem ven. Ocitla jsem se na kraji pole a lesa. Zvolila jsem cestu jednoduchou, les. Nikdy jsem takhle neutekla. Ale to byla minulost…teď a tady. Došla jsem tak nahoru, že jsem viděla i tu nejopuštěnější chatu v celé Ewergenii. Vstup do ní byl zakázán, ale byla zima a hrozně mě to lákalo…


Tak jsem trochu změnila styl, abyste si nemuseli kazit oči nebo nasazovat brýle.

Díly budou asi ještě tři. Potom možná ještě další pro nějaký zájem..

Mějte se hafhifově a hlavně užívejte zasloužené prázdniny..

*Usměje se a otočí na židli*


Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.