Lucčin blog

Do Česka? -povídka

Do Česka?

Achjo! Proč se zase stěhujeme! V Rusku je krásně a když se přestěhujem do Česka budu se muset přejmenovat z krásného jména Malvina Vasilisa Florentina Galina Golubaya Gora na hmm.. na jen dvě jména a nějaké pošahané jméno. Jediné co mi zůstane jako vzpomínka na moje ruské jméno je Sofia které se překládá na ‚Sofie‘ . Moje maminka je Liliya Rozalina Galina Ljuba Golubaya Gora a tatínek je Matyáš Černý takže Maty. Chtějí abych se přejmenovala ze dvou důvodů oni tu za chvíli nebudou tak na jejich jménu nezáleží a že tak si rychleji najdu kamarádky. To se mi nezdá! Já jsem prostě Mal, nebo Lisa, Flora nebo Sofí! V rodině je tradice. Tedy z mamčiny strany. Každá dívka má ve jménu základní jméno své matky.Já mám Galina po mé mamince. A to že tu za chvíli nebudou je nesmysl. Mamince bude 36 a tátovi je 38 a mě je 11. Oni nevědí co pro mě hory Golubaya Gora znamená ( v překladu Modrá hora). Moje prababička ( té je 86) říká že v horách Golubaya je něco kouzelného. A já vím co. Kdysi jsem byla s jednou partou holek kolem té hory a všechny se smáli tomu že tam nahoře někdo ze sebe dělá vlka a vyje (vlk=volk= волк). Ale v těch horách jsou opravdu vlci. Oblast ve které přesně žijí se jmenuje Golubaya Volki Gora a o té oblasti mi řekla moje nejmilejší prababička která mi bude moc chybět. V oblasti těch vlků jsem byla každý den. Dalo by se říct že jsem si je ochočila. Pojmenovala a starala se o ně. Ze začátku se bránili ale později mi neměli důvod ublížit. To kvůli té oblasti,hoře a vlkům přidala prababička do jména, Golubaya Gora aby všichni věděli z jaké krásné krajiny jsme a na to jméno jsem hrdá. Už mám několik důvodů proč se nestěhovat: 1.Nikdo nebude vědet odkud jsem protože ve jménu už nebudu mít Golubaya Gora 2.Nebudu mít prababičku se kterou si už nebudu moct povídat o vlcích kdy budu chtít 3.Nebudu se moct vídat s vlky 4. Nebudu moct pojmenovávat vlčí mláďata po Voli( ano přesně tak jednomu vlkovi jsem dala jméno Volin a to je vlčice) a Vollkovi (ano jednoho vlka jsem pojmenovala Vollk jako vlk ale s jedním l navíc). Měla bych tento seznam napsat na papír jako petici. Druhý den se rozloučím se všemi. I s vlky. Nejmladší vlčiči Wolfie jsem dala kolem krku medailonek který jsem pevně připevnila. A nejstaršímu vlkovi Volkiemu jsem dala také kousek medailonku ve kterém byla moje fotka a fotka Wolfie. To samé bylo v medailonku Wolfie ale tam jsem byla já a Volkie.A já měla medailon s vlky. Jediná paní knihovnice věděla s prababičkou moc dobře že bude těžké se z Modré hory odlepit protože Golubaya Gora je můj domov. Od té doby co jsem objevila vlčí doupě jsem byla jejich princezna. Královna byla prababička. A neustále jsem si půjčovala knihy o vlcích atd. Zkrátka byl to můj druhý domov. O 2 MĚSÍCE POZDĚJI
Upřímně? Nechápu kam jsme se to nastěhovali! Lidé jsou tu hrozně nevšímaví nebo jak se to česky říká. Ve škole si pořád něco o mně špitají. A místo toho aby mi říkali Flora mi říkájí Gora. Říkají že mají pdobné jméno v češtině a to je Dora. Hele já fakt nemám páru co to je v češtině ale co jsem se naučila od malinka v Rusku bylo že nikdy nemám nikoho oslovovat Gora! Vždy když mi tak řeknou mám v koutcích slzy. A to ne z toho že je to neslušné ale vždy mi připomenou Golubaya Goru, hodiny vlastivědy kde jsme si o mé oblíbené hoře povídali a ruštinu . Já bych se česky naučila ale mně se nechce. Pamatuji si jak jsme si v Rusku povídali tím nejkrásnějším jazykem. S mojí nejlepší kamarádkou Alisou Arinou Soniou jsme vždy o přestávkách cvičili gymnastiku. Nikdy se nestalo že by přišla učitelka a zatrhla nám to. Naopak, chodívala se koukat a občas nám zatleskala. Nová třídní učitelka Miriam Kenelová nám zatrhne všecko! A řekla že si mám vybrat jen dvě jména kterým mi budou říkat. A že Vasilisa by se mohlo nahradit Vanesa. Vanes? Jo to by šlo takže Vanesa a dál? Po včerejšku jsem se rozhodla že žádná Vanesa nebudu! Našla jsem krásné jméno Izabela! Á! Izabela Golubaya Gora! Druhý den už jdu do školy. Sedne si vedle mě dívka se sestřihem mikáda jménem Marina. Pak přijdou dvojčata Táňa a Soňa. Ty mají krásně dlouhé blonďaté vlasy! A potom přišla parta holek a s sebou měli rtěnky a laky na nehty, a vyčesané drdoly. Když procházeli kolem mě žďuchli do mě. Mari mi řekla že jsou ufňukané. Povídali si o rtěnkách a líčení. Pak přišla učitelka Miriam, ta je hrozně přísná. V hodině přišla do třídy dívka jménem Nika, měla na sobě rolák, džíny a brýle. Byla hubená a měla celkem krátké vlasy. Ale to už se blížil konec hodiny. Po vyučování jsem pozvala Marinu, Táňu a Soňu na džus a k nám domů si hrát s panenkami. Ale Marina vyjekla ,,Džus? Ty piješ džus? Já nevím jak vy ale já jdu na Bubble tea a promiň s panenkama si nehraju!“ a odešla. Táňa se Soňou se na serbe podívají a řeknou ,, Na hoďku můžeme.“ A tak jsme šli. Někdy si připadám jako úplný cvok když jsem mezi nimi. Když odešli sedla jsem si na křeslo které bylo jako jedno z prvních věcí už přestěhované a začala jsem brečet. Potom vešla do pokoje mamka. Všechno jsem jí vysvětlila a řekla že to bude dobré. Bude ale chvilku trvat než si na Česko zvyknu! Ale stejně se později vrátím zpět do krásného Ruska!

+1

Příběhy a povídky

Autor: GoodBalonky   |   Publikováno: 03.04.2016   |   Zobrazeno: 645x