(ne)Úspěšný výlet - Jump park
Jednoho dne, nebudu jmenovat kdy, jsme jeli se školou na školní výlet do Brna.
Nejdřív jsme všichni přijeli samostatně na vlakové nádraží.
Tam nás učitelka spočítala a připomněla nám určitá pravidla.
Když nám přijel vlak, nastoupili jsme a posedali si po čtyřech.
Všichni se nahlas bavili a mlátili se po nohách.
Když jsme dorazili do Brna, vystoupili jsme a učitelka opět všechny spočítala.
Pak jsme nastoupili do autobusu a jeli k první zastávce Vida centrum.
Tam jsme si tři hodiny prohlíželi věci týkající se vědy.
Pak jsme si chtěli dát teplý oběd v jídelně, ale zrovna tam zavřeli, takže každý musel jíst svoje jídlo z domova.
Pak jsme šli na tramvaj a jeli k našemu hlavnímu cíli: Jump Parku.
Tam jsme hodinu skákali na trampolínách a dělali různé jiné blbosti.
Když už byl konec, všichni zpocení se šli převléknout.
Potom však byli všichni vyhládlí, a tak se učitelka rozhodla pro rozchod na náměstí.
Autobusem jsme se přepravili na nejbližší místo u náměstí, kde byl rozchod.
Všichni si udělali skupinky a šli hledat nějaké jídlo.
Jedna skupinka však nemohla nic najít, a proto se zeptali pocestných na nejbližší občerstvení.
Ti pocestní však byli cikáni, kteří dali jednomu mému spolužákovi po čuni, protože se smál jednomu vtipu.
Kluci zavolali policii a po tom, co ten spolužák se začal motat i záchranou službu a holky zase třídní učitelce.
Třídní učitelka společně s mým spolužákem po vyslýchání policie jela do nemocnice.
Celou třídu dostala na starost paní asistentka, která nevěděla, co má dělat.
Celá třída s ní naštěstí spolupracovala a dojeli jsme autobusem na vlakové nádraží.
Ti cikáni však jeli na vlakové nádraží též a všichni se tam setkali.
Paní asistentka je stihla vyfotit ještě před tím, než znovu utekli.
Potom je dopodrobna popsali policii.
Učitelka společně s mým spolužákem přijeli z nemocnice a stihli vlak.
Můj spolužák měl naštěstí jenom naraženou čelist, ale i tak další den nešel do školy.
Ve vlaku potom všichni svědci popisovali, co se tam stalo.
Všichni žáci byli pochváleni, že zachovali chladnou hlavu a spolupracovali.
Nakonec jsme všichni dorazili domů živý a většina zdravý.
Toto je konec tohohle bláznivého příběhu. Doufám, že se líbilo a že dáte plus pro mého spolužáka. Tak zase příště, Ahoj.