Andy Galax Blog

Bojovnice zeleného řádu - Prolog

  Londýn, nádherné hlavní město Velké Británie (Spojeného království), které zná asi každý. Možná je to i vaše oblíbené město jako právě naší hlavní hrdinky. Alexandra (hlavní hrdinka) je čtyřletá holčička se zrzavými vlasy, pihovatým obličejem a neobyčejně tmavě zelenými oči. Už od narození bydlela se svojí rodinou v městečku poblíž LondýnaJednoho sobotního rána Alexandřinu maminku napadlo vzít malou Alexandru do lesa, který ležel nedaleko od domu, kde rodina bydlela. Alexandra procházky v lese přímo milovala právě proto nic nenamítala ba naopak se až nezdravě těšila a tak šli. Les nebyl ničím zajímavý. Byl jehličnatý a veliký, žilo v něm spoustu veverek a srnek a když jste měli štěstí, mohli jste v dálce spatřit i divoká prasata. Vypadalo to na normální procházku, když tu náhle se Alexandře udělalo zle. Během sekundy viděla jen bílou barvu, která jí obklopovala a začala jí příšerně bolet hlava. Chtělo se jí řvát, chtělo se jí brečet, jenže bolest hlavy byla tak velká, že ani jedno ani druhé nedokázala. Nakonec omdlela.Po dlouhých hodinách se konečně probrala. Musela se chvilku rozkoukávat, aby pochopila, že něco není v pořádku. Rozhlédla se kolem sebe. Nebyla u  ní maminka ani tatínek tam nebyl. Nebyla doma nebo v nějaké jiné budově a dokonce nebyla ani na místě, kde omdlela. Ne, tohle místo neznala. Seděla uprostřed louky, kde na ni svítilo slunko. Za chvilku si všimla dvou dětí asi stejně starých jako ona. Později dokázala dokonce rozeznat, že obě dvě děti byli mužského pohlaví. Byli stejně zmatení jako ona. Jeden z kluků se posadil. Měl dlouhé kudrnaté vlasy hnědé barvy, pomněnkově modré oči. Byl štíhlí, ale ne moc. Prostě byl překrásný. Posadila se. Po nějaké době se posadil i druhý kluk. Měl malý bledý obličejík, na krátko ostříhané blonďaté vlásky a roztomilí kukuč. Jeho roztrhané oblečení a extrémně štíhlá postava vypovídala v jakých poměrech žil. Prohlížela si obě dvě děti a oni si prohlíželi ji. Z prohlížení ji vytrhli až kroky, které se k nim blížili. Před sebou uviděla vysokou a silnou postavu se dlouhými zelenými vlasy. Podle rysů poznala, že se jedná o ženu. Z jejích šedých očí vyzařovala sebedůvěra. Povýšeně si odfrkla: ,,Tak co? Už jste se vyspinkaly miláčci?''. Trhli sebou. Její hlas byl hluboký a děsivý.,,Tak miláčkové, abych vše uvedla na pravou míru tak se vám představím a řeknu vám co se děje a co se s vámi bude dít'' řekla povýšeným tónem.,,Moje jméno je Forestia a vládnu tomuto světu. Tak a teď vám řeknu jak se budete jmenovat vy'' Zašklebila se na ně a pokračovala ve svém ''proslovu'',,Ty'' ukázala na hubeného kluka ,, se budeš jmenovat Norbert'' Norbert se na ni překvapeně podíval ,,Ty'' ukázala na druhého kluka ,, budeš ode dneška Noe'' ,, Ale já jsem Daniel'' vykřikl Noe nebo Daniel ,,Ne, byl jsi Daniel. Teď už jsi Noe'' podívala se na něho mrazivým pohledem. ,, A nakonec naše mladá slečinka'' podívala se na Alexandru ,, z ní uděláme Naomi a dohromady jste skupina N'' nikdo nic nenamítal. ,,Cavenio odnes ty děti do akademie'' Na rozkaz přiběhla asi šestnáctiletá dívenka a děti odnesla.

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.